1900 - Nová škola v Bukové (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Přifařené obci Bukové povolena dvoutřídní obecní škola. Jednopatrová školní budova vystavena byla téhož roku nákladem 28000 korun. Posvěcení školy vykonal dne 4. listopadu olešnický duchovní správce Jan Zeman, biskupský vikariátní sekretář, jenž se zavázal, že na této škole obstarávati bude vyučování svatému náboženství ve dvou týdenních docházkách, za  čež jemu vyměřena náhrada 1koruny za každou docházku. Žáků i žákyň bylo toho roku v obou třídách 98. Řídícím učitelem jmenován pro tuto školu Augustin Hromada, rodák  Jindřicho-Hradecký a dosavadní učitel v Olešnici.

1903 - Přestavba varhan (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)  
V měsíci květnu vykonal Pražský varhanář Josef Hubička přestavbu Olešnických varhan tím způsobem, že 4stopý principal nahradil jiným a sice osmistopovým, pak novým osmistrovým salicionálem a novou oktavou. Pedálové píšťaly byly přeloženy do jiné nové skříně k zadní stěně.  Měch byl vyhotoven nový a větší než předešlý. Za tuto práci bylo vyplaceno varhanářovi 720 korun, kterýžto obnos docílen byl dobrovolnými dárky mezi osadníky. 200 korun vzato bylo z kostelního jmění.

         
Nový papež Pius X.
4. srpna 1903 byl po smrti papeže Lva XIII. zvolen Giuseppe Melchiorre Sarto jeho nástupcem. Přijal jméno Pius X.

1904 - Čtvrt roku bez deště (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V měsíci červnu, červenci a srpnu nevydala obloha deště, což mělo za následek, že sklizeň velmi chudě dopadla. Obilí na kořeni uschlo a zrno bylo chatrné. Bramborů urodilo se proti jiným létům asi pětina. Sena bylo hojně, za to ale skoro žádné stavy.

        
Požár dne 30. října (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 30. října 1904 povstal neznámým způsobem požár v Olešnici číslo 62. Popelem lehly domy: číslo 62, 63, 64 s 65. Ježto vítr k zámku táhl, hrozilo i faře a kostelu nebezpečí.

        
Nový pomník v lese „Kostelík“ v Olešnici (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Na stránce této památní knihy učiněna byla zmínka o zrušení filiální kaple Panny Marie Sněžné v blízkém lese, obci Budějovicím náležejícím. Od zrušení této kaple chovali zdejší osadníci k tomuto místu po všechny časy velikou důvěru a ve svých tísních a všeobecných potřebách tam docházeli jak jednotlivci tak i v průvodech. Na místě samém stával dřevěný sloup s obrázkem na plechu malovaném. Zbožný soused Josef Roubín z Olešnice číslo 61 odkázal 100 zlatých k tomu účelu by tam postaven byl trvalý pomník. Peníze ty duchovní správce po úmrtí dárcově roku 1888 uložil. K tomu obnosu přidala výměnkářka Kateřina Průková z Olešnice č. 41 nových 50 zlatých roku 1902 a konečně Anna Bicanová, dcera mlynáře ze Lhotky č. 16 doplnila ještě 50 zlatými. Na to uvolnil se kameník Karel Dvořák ze Lhotky u Besednic vyhotoviti monument ze žuly, by vzdoroval každé povětrnosti. Za vzor vzat byl monument stojící v lese u Karlových Varů. Práce kamenická stála 170 zlatých, dovoz 16 zlatých, výlohy s postavením 14 zlatých. Obraz Panny Marie Sněžné vymaloval dle Římského originálu Jos. Hübsch, akad. malíř ve Vinohradech za 20 zlatých a objednána k trvalé ochraně zasazeného obrazu ve výklenku skleněná tabule 8 milimetrů tlustá za 5 zlatých.

1907 - Umrtí biskupa Martina Josefa Říhy (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 7. února 1907 v půl 4 hodině ranní zemřel náš všeobecně ctěný a milovaný otec
a arcipastýř Jeho Excellence nejdůstojnější Pán, pan Martin Josef Říha biskup Budějovický. Jeho umrtí vzbudilo všeobecnou nelíčenou soustrast netoliko v diecési samé ale i daleko za jejími hranicemi a to nejen mezi duchovenstvem, nýbrž ve všech vrstvách společenských od nejnižších až do nejvyšších. Narodil se dne 11. listopadu 1839 v Oslovi u Písku. Dle přání v poslední vůli projeveného pochován byl na hřbitově sv. Ottilie mezi svými milými bratřími na oddělení pro kněze zvláště vyhrazeném.



                                                                                                                                                                                    
        
Volby do říšské rady (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Volby do říšské rady na základě nového všeobecného hlasovacího práva volebního měly roku 1907 překvapující výsledek. V hlavní den voleb z 516 mandátů, jenž nová sněmovna čítati bude, obsazena toliko nepatrná část, ve většině okresů pak došlo k užší volbě. V Čechách jevila se žalostná roztříštěnost. O 75 mandátů v českých volebních okrscích ucházelo se 283 kandidátů. Několik českých stran potíralo se navzájem, spojené strany národní a svobodomyslné, mladé státoprávní stranu agrární, katolická a sociální demokraté. První volební den přinesl sociálním demokratům veliké vítězství. Dobyli na první ráz jen v Čechách 17 mandátů.

        
Primice Františka Prinze (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 6. srpna 1907 obětoval první mši svatou P. František Prinz, syn zemřelých manželů: Vojtěcha Prinze, mlynáře v Petříkově číslo 7, a Marie, rodem Steinbauerů z Trhových Svinů.

       
Monsignore Josef Hůlka biskupem Budějovickým (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Osiřelá diecése Budějovická radostí zaplesala, když dne 4. prosince 1907 Jeho c. a k. apoštolské Veličenstvo nejvyšším rozhodnutím nejmilostivěji jmenovati ráčil biskupem Budějovickým Nejdůstojnějšího Pána Pana Monsignore Josefa Hůlku sídelního kanovníka katedrální kapituly Budějovické a kapitulního vikáře. Jeho Svatost ráčil jmenování tohoto dne 16. prosince potvrditi. Nově jmenovaný nejdůstojnější Pastýř vrchní narodil se ve Velenovech dne 10. února 1851, gymnasiální studia konal v Klatovech a byl dne 18. července 1875 v Budějovicích na kněžství posvěcen. Působil v duchovní správě v Blatné, Chvalšinách a u Svatého Kamene.
              
1909 - Nový kříž kamenný u cesty k lesu „Kostelíčku“  (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Roku 1909 dala vdova Eva Filková z Olešnice čís. 47 postavit nový kamenný kříž u cesty k lesu „Kostelíčku“. Kříž tento posvětil v měsíci říjnu téhož roku Jan Zeman, biskupský vikář a farář v Olešnici. Na onom místě před tím žádný kříž ani pomník nestával.
1910 - Zakoupení Petříkovského mlýna (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 23.května 1910 koupilo mlecí družstvo mlýn v Petříkově čís. 7 za 3400 korun, by tam zřízeno bylo obilní skladiště a pecnářství ve prospěch rolnického lidu. Veškeré potřebné stroje, mlýnské zařízení i s turbínou zavázal se dodati do 15. srpna 1910 Frant. Halena z Budějovic za 11520 korun. V podnik pro krajinu zdejší tolik důležitý, vkládána byla veliká důvěra a byl vítán s nadšením. Dosavadní majitel mlýna Josef Prinz ve mlýně byl ponechán, by pod dozorem družstva závod nový řídil.

        
Stavba silnice Trhové Sviny - Olešnice (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Stavba nové silnice z Trhových Svinů přes obec Bukvice k Olešnici konána roku 1910 a 1911. Zakončena u posledního domu v Olešnici číslo 38. Obec Olešnice na to v roce 1913 na vlastní náklady rozšířila a na způsob silnice upraviti dala další cestu směrem k Petříkovu, až na hráz rybníka Velko-Olešnického.

1910 - 1913 - Stavba Kaple sv. Jana Nepomuckého v Petříkově.
Dne 22. prosince 1910 představenstvo obce Těšínova, pod něž osada Petřkov patřila, schválila stavbu kaple v osadě Petříkov. V květnu 1911 byl vypracován plán kaple a stavba byla 16. července 1911 t. č. okresním výborem v Trhových Svinech schválena. V červenci roku 1912 postoupili manželé Prokop a Marie Mürtingrovi pozemek obci Petříkov na výstavbu kaple. Stavba byla firmou Josef Rulíček v roce 1913 dokončena.  


1914 - Atentát na následníka trůnu  (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Arcivévoda František Ferdinand a jeho choť vévodkyně z Hohenbergu zavražděni v Sarajevě.
Dne 28. června 1914 při jízdě ke slavnostnímu uvítání na radnici v Sarajevě byla vržena puma na automobil v němž vznešení manžele jeli. Následník trůnu pumu rukou odrazil. Pachatelem byl sazeč bez místa Čabrinovič. Když po slavnostním uvítání na radnici následník trůnu s chotí vstoupili do automobilu a jeli dále, vystřelil na ně student Princip. Následník trůnu těžce zraněn na tváři
a vévodkyně na spodní části těla. Brzy po útoku vznešení manželé skonali. Krutým tímto činem pohřbeny všechny naděje, které národ český i ostatní národové rakouští v arcivévodu kladli. Kéž Bůh odplatí jemu za všechno dobré co chtěl, mu věčností.

        
Smrt papeže Pia X
20. srpna 1914 umírá papež Pius X.

        
Volba nového papeže Benedikt XV.
3. 9. 1914 byl v konkláve zvolen papež Benedikt XV., vlastním jménem Giacomo della Chiesa.

        
Válka světová (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dva výstřely vypálené zločinnou rukou srbského studenta na Rakouského následníka a jeho choť uspíšily srážku téměř všech států v Evropě a roznítily požár války, který už dávno vzbuzoval hrůzu. Jest tomu v naší říši již 48 let, co nezazněla polnice války po krajích. Císař náš 84 letý kmet, jenž byl vždy knížetem míru v celém světě znám, v jeseni svého života jest přinucen tasiti meč, aby chránil čest a nedílnost své říše. Přišlo to všechno jako úder blesku. Vyšetřováním, které se zavedlo po zavraždění následníka trůnu, zjistily se hrozné věci. Shledalo se, že atentátník byl zosnován v Srbsku v Bělehradě, že Princip a Čabrinovič  byli k němu Srbskými důstojníky najmutí, že byly jim dány pumy a browningy, že je major Srbský naučil zacházet s ručními granáty a střílet s revolveru. Úředníci Srbští pak pomohli pumy dopravovati do Bosny. Atentát měl způsobiti v Bosně rozvrat a vésti k odtržení  Srbska. Rakousko přirozeně nemohlo toto trpěti, proto předložilo Srbsku notu, v níž žádalo, aby Srbsko viníky potrestalo a zavázalo se, že nebude v roztrhání Rakouska pracovati. Srbsko však hnalo zem do války a žádosti rakouské nevyhovělo. Srbska zastalo se Rusko a napadlo Rakousko a válka je všeobecná. Německo jde s Rakouskem, Francie a Anglie s Ruskem.

1915 - Řídící kůru
V roce 1915 řídícím kůru je Zimmermann Al.

1916 - Úmrtí císaře a krále Františka Josefa I  (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 21. listopadu o 9. hodině večer 1916 zemřel v Schönbrünu císař a král František Josef I  v 86 roku věku svého, jenž vládl 68 roků. Ve věku 18 let vložili na hlavu jeho lesklou korunu císařskou, ale s tou spojeny byly trpké zkoušky, jaké málo který z jeho poddaných poznal. Nepokoje v říši a útoky nepřátel bylo mu především překonati. Jako Joba stíhaly ho rány ve vlastní rodině: v plném květu života skončil smrtí nezdárný syn a dědic Rudolf, po té ruka zaslepeného zlosyna vraždí vznešenou jeho choť a konečně děsné zprávy ze Sarajeva o vražedném útoku na následníka trůnu. Tyto kruté rány přijímal zvěčnělý císař trpělivě a zbožně z rukou Božích. Zbožností vůbec vynikal. Dojímala zajisté účast jeho na světovém eucharistickém sjezdu ve Vídni roku 1912. Pochován jest v císařské hrobce u kapucínů vedle své choti Alžběty a syna Rudolfa.

       
  Císař Karel I (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Téhož dne 21. listopadu převzal vládu Jeho Veličenstvo císař a král Karel I, jenž sobě vytknul životní úkol, v co nejkratší době zažehnati hrůzy a oběti světové války a uzavříti čestný mír třeba bez anexí a náhrad. Nepřátelské mocnosti dohodové, hlavně Anglie a Francie stále mír odmítajíce chtíce hlavně Německý stát pokořiti a seslabiti. Roku 1916 byla veliká ofenzíva v Champagni a po jejím nezdaru měla roku 1917 mělce z jara, válka světová rozhodnuta býti společnou ofensivou všech spojených mocností dohodových. V rozhodném okamžiku vysadilo však Rusko, prodělávající revoluci ve vlastní obrovské říši a dohoda byla nucena pokusit se o vítězství sama. Strašlivá bitva na Sommě u Verdunu, nyní u Arusu u Ypres, jakož i desátá ofensiva Italů na Soči a Surailova na Balkáně- to vše nemohlo dohodu přivésti o krok blíže. Musí spoléhati na Ameriku, když všechny známky ukazují, že Ruský obr je pro válku zeslaben, ne-li ztracen docela. Pomoc Ameriky bude záležet spíše v číslicích o dodávce materiálu a ne v milionech vojáků, kteréž president Wilson vyslati slíbil. A tak strašlivá beznaděje svírá mysl lidskou, že ani letos 1917 neskončí se toto 3 roky již trvající nesmyslné vraždění, protože Anglie a Německo chce bojovat dále - do úplného vysílení jednoho z nich. Mírová otázka, kteráž byla ústředními mocnostmi vynesena na veřejnost, zapadla opět pro neochotu spojených dohodových nepřátel.

1917 - Rekvisice kostelních zvonů  (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V době, kdy světová válka zuřila, bylo vládou nařízeno rekvizice kostelních zvonů k válečným účelům. Všeliké protesty církevní vrchnosti byly bezvýsledné. Dne 9. února 1917 odpoledne, dostavilo se do Olešnice vojenské oddělení od velitelství z Prahy a sneseny s věží 3 zvony: zvon největší - dar Magdaleny Machutkové ze Lhotky vážící 297 kg, poledňák 65 kg a pozdvihováček z věžičky nad hlavním oltářem 16 kg. Později pak v měsíci květnu zvon takzvaný „nový“ 184 kg těžký. Ponechán byl ve věži pouze „umíráček“ 15 kg vážící. Prvně nežli se začalo se snímáním zvonů, bylo ještě na rozloučenou všemi smutně vyzváněno a osadníci dojatě plakali. Umíráček osiřelý konal nám pak službu sám v dobách radostných i žalostných.

        
Rekvisice varhanových píšťal (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Nebylo však dosti na zabrání zvonů. Válečné litici padly za oběť i varhanové cínové píšťaly v prospektu. V měsíci květnu přišli pomocníci varhanářské firmy „Paštika“ a vybrali z prospektu veškeré cínové píšťaly 25 kgvážící, načež je šlapáním pomačkané do Vídně poslali. Vojenský erár vyplatil za ně 485 kor.

1918 - Státní převrat (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Den 28. říjen 1918. Toho dne se udál v historii národa československého významný převrat. Po 300 lété porobě datující od 28. listopadu 1620, stali jsme se nezávislým, samostatným, svobodným státem československým. Rakousko-Uhersko ve světové válce na celé čáře kapitulovalo a uznáním požadavků Čechoslováků i Jihoslovanů prosilo o příměří. Tím definitivně bylo odzvoněno říši Rakousko-Uherské a s ní také dynastii Habsburků. V Německu, kde císař Vilém zbaběle prchl z fronty přímo do Holanska a zřekl se trůnu, způsobil převrat, úplný zmatek, v němž se stále potácí. Rakousko-Uhersko padlo několik dní před Německem a pádem svým přispělo ke katastrofě zpupné říše Vilémovy.

        
Slavný den v Praze (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Asi o 10. hodině dopolední dne 28. října přišla první úřední zpráva o kapitulaci Rakouska-Uherska do Prahy. Vzrušení, jaké zachvátilo půlmilionové město bylo daleko větší, než když vyhlášena byla před 4 roky válka. V zápětí ze všech domů vyvěšovány bíločervené americké, slovanské a francouzské prápory, lidé zdobili narychlo svá prsa trikolorami a skupili se zejména na Václavském a Staroměstském náměstí, kde k polednímu se změnily v ohromné tábory lidu. Zatím již i ve vojsku nastal převrat. Mužstvo i důstojnictvo strhlo s čepic kokordy s písmenem K a nahradili je trikolorou. Totéž provedli policisté a jiní uniformovaní. Jsme svobodni. Máme svůj stát. Ať žije Wilson a Masaryk. Sláva národnímu výboru. Nesmírné zástupy lidu hromadily se u sochy svatého Václava, kde zpíváno: „Hej Slované“ a „Kde domov můj“, se schodiště pomníku promluveny členy národního výboru nadšené řeči oznamující radostnou událost. Odpoledne sejmuty všecky „orli“ na bývalých c. k. úřadech a firmách odstraněny německé nápisy a německé uliční tabulky. Nádraží Františka Josefa pojmenováno „Wilsonovým“. Prahu následovala v oslavách i ostatní česká města. Bohužel toto vlastenecké nadšení brzy následovalo štvaní na bouřlivých schůzích a táborech lidu proti náboženství, církvi a k agitování k odpadu od víry a církve.

        
Stržení sloupu Mariánského v Praze (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 3. listopadu po prohlášení svobody státu českého, odbýván byl na Bílé Hoře tábor lidu. Řečníky poštvaný lid odebral se večer na staroměstské náměstí a zlořečenými rukami strhl uměleckou památku: sloup Mariánský, protože si to přáli nepřátelé křesťanství a členové národního výboru. Aspoň mnozí s tím souhlasili. Výkonnými orgány při tom byli socialisti, hasiči, sokolové. Ti když projevili nelibost nad surovým bořením, byli na místě zbiti do krve. Kéž pachatelé poznají svůj blud - nechť jim odpustí Bůh a Matka Páně! Jak slepá a bezdůvodná výmluva: sloup prý tam stál na potupu národa českého. Jinak o tom mluví dějiny. Sloup postaven se sochou Neposkvrněné Panny Marie nákladem Ferdinanda III. krále českého na památku hrdinského obhájení Starého i Nového města pražského 1648 měšťanstvem a studentstvem. Roku 1652 dne 13. července na den narozenin Ferdinanda III byl sloup slavnostně svěcen. Zároveň učiněno nadání, dle něhož se vedlo každou sobotu a v předvečer svátků Mariánských, slavné procesí z chrámu Týnského ke sloupu, kde konána pobožnost přísluhou některého kanovníka. V srpnu ve svátek Nanebevzetí Panny Marie zástupové spolků katolických přicházely sem ve slavných průvodech.

1919 - Nové zvony ocelové (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Duchovní správce dal svým osadníkům návrh, že by se mohly při závratné drahotě zvonoviny, poříditi zvony ocelové, kteréž by aspoň částečně nahradily zvony sebrané. Konány pomezi osadníky sbírky a firma Manoušek v Brně dodala dva ocelové zvony 200 kg a 80 kg, kteréž duchovní správce na Bílou sobotu dne 19. dubna 1919 posvětil. Větší obdržel jméno Václav, menší jméno Jan Nepomucký. Firmě Manoušek vyplaceno žádaných 2162 k. 30 hal.
1920 - Založení místní rady katolíků (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Na biskupských konferencích českomoravského epistoláře konaných v lednu 1920 v Praze bylo usneseno, aby ve všech farnostech zřízeny byly místní rady katolíků, kteréž soustředěny by byly v diecézní a zemské organizaci v Praze. Pročež založena byla také na osadě zdejší místní rada katolíků. Členové výboru začali součinnost rozvíjeti.

        
Smrt biskupa Josefa Antonína Hůlky (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 10. února 1920 v den svých narozenin, ztratila diecése českobudějovická svého dobrého biskupa Josefa Antonína Hůlku.

1921 - Jmenování prof. Šimona Bárty biskupem Budějovickým (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Uplynul málem rok, než se jistě vědělo, že nástupcem Josefa Antonína Hůlky stane se gymnasiální profesor Šimon Bárta. Proti církvi Páně burácí u nás prudká bouře a proto každé diecési jest potřeba vrchního správce pevné ruky a prozírajícího zraku. Hned po smrti pana biskupa Hůlky proskakovaly určité, stále se opakující zprávy, že prof. Bárta stane se biskupem naším. Nejméně tomu věřil a nejvíce od sebe odmítal hodnost biskupskou prof. Bárta. Když pak došla rozhodující zpráva, sklonil pokorně hlavu a řekl: Hřešil bych na spáse své duše, kdybych sv. Otce neposlechl. Spoléhám na pomoc Boží a na horlivé bratry kněze, kteří mi umožní, bych unesl břímě svého povolání. Dne
20. února 1921 byl na biskupa vysvěcen a v úřad svůj slavnostně uveden. Nový pan biskup narodil se 27. října 1864 v Žimuticích. Je silné tělesné konstrukce, úplně zdravý a pilný nejlepších snah. Filosofická a teologická studia konal v Římě 5 let s výborným prospěchem. Za literární vědeckou práci vyznamenán byl zlatou a stříbrnou medailí. Hojnost Božího požehnání přeje svému milovanému Otci srdečně oddané duchovenstvo diecésí.     

         
Zákeřný boj učitelstva proti náboženství a odpady od katolické víry (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Když 28. října 1918 zasvitla svoboda našemu národu, tu u mnohých lidí nastoupilo zmatení mysli. Svobodou začali rozuměti svévůli, nevázanost a naprostou neúctu k právům jiných. Místo svobody přišlo nemnoze u nás bolševictví. Potraviny a všechny výrobky průmyslové stouply v ceně do závratné výše. A když jsme se bolševictví zbavili ve mnohých sborech, zůstalo toto ještě tam, kam ani vniknouti nemělo- totiž ve škole ovládané pokrokářským učitelstvem. Chtěli se zalíbiti svému patronu ministru Kudrnovi a začali prováděti proti katolickým dětem ve škole bolševický teror. Nechtěli míti nad sebou nikoho. Třída měla býti výhradně doménou učitele, aby bez dozoru dělal tam, co by chtěl. Nastalo srážení křížů ze stěn školních světnic, dětem byla zapovídána modlitba i křesťanský pozdrav. Učitelé křesťanské víry se zříkali, zůstávajíce bez vyznání. Tak na osadě Olešnické čítající 6 školních tříd ohlásili výstup z římskokatolické církve 3 učitelé, kteříž spolu při sčítání lidu v únoru 1921 horlivě mezi zdejším lidem pro odpad agitovali, takže zde přestoupilo do sekty československé přes 200 osadníků, ale konvertitů bylo do konce října 53. Avšak katoličtí rodiče vstávají na obranu přirozených práv. Proti jejich vůli ani učitel sám, ani stát prostřednictvím školy nesmí vést jejich děti cestou naprosto odporující náboženskému přesvědčení jejich.        

1922 - Pořízení nových píšťal (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Začátkem roku 1922 dal duchovní správce vyhotoviti do prospektu varhan nové píšťaly zinkové a aluminiem potažené u varhanáře Frant. Šuráta v Č. Budějovicích a vyplatil mu za ně a za ladění ostatních rejstříků obnos 2600 Kč. K zapravení výloh použito bylo obnosu 485 Kč vytěženého za rekvírované píšťaly, částečně též obrátilo se na to kostelní jmění z pamětní matice Jana Bakuly.

         
Umrtí papeže Benedikta XV.
22. ledna 1922 zemřel papež Benedikt XV.

        
Nový papež Pius XI.
6. února 1922 byl Ambrogio DamianoAchille Ratti zvolen v konkláve novým papežem. Přijal jméno Pius XI.

        
Poškození pomníku u Kostelíčka (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Na začátku měsíce července 1922 zneuctil některý zlosyn monumentální pomník Panny Marie Sněžné. Rozbiv na prst silné sklo zadělané na obraze Rodičky Boží, ke kteréž zdejší osadníci ve svých potřebách vždy pomoc hledali. V neděli 9. července odpoledne vedl tam do lesa „Kostelíčku“ farář veliký průvod na odprošení a usmíření Rodičky Boží.

1923 - Smrt faráře Jana Zemana (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 16. 3. 1923 zemřel zdejší farář a arcikněz Msgr. Jan Zeman. Odešel k božskému svému Mistru, pastýř pracující horlivě a svědomitě na vinici Páně téměř padesát let. Po celý život svůj staral se dle sil svých o duchovní povznesení osady, ve které působil bezmála 42 roků. Kostel i farní budovu zanechal ve stavu velmi dobrém, pečoval o ně po celou tu dobu většinou ze svých skromných prostředků. Za něho opatřen byl kostel i fara novou krytinou, kostel uvnitř a zevně často opraven, farní místnosti zlepšeny. Za války rekvírované zvony nahradil zvony železnými, varhany rovněž za války o kovové píšťaly připravené, značným nákladem znovu zřídil, stará paramenta uschoval a novými nahradil, za kostelní nepotřebné prádlo a bohoslužebné náčiní nové opatřil. Za jeho zásluhy na poli duchovní správy dostalo se mu četných vyznamenání: byl jmenován bis. konsit. Radou, biskupským vikářem, arciknězem a posléze papežským Komořím. Vážnost a láska, které se zesnulý vždy u svých osadníků těšil, ukázala se též při jeho pohřbu, kdy z daleka dostavily se přečetné zástupy lidí, aby uctily jeho památku.

        
Administrace Františka Vondrušky
Dne 23. 3. 1923 nastoupil do farnosti na administraci František Vondružka, kaplan z Českých Budějovic. Farnost spravoval až do nástupu nového faráře Václava Brdlíka.

         
Nástup P. Václava Brdlíka  (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 4. července 1923 nastoupil místo nového faráře Václav Brdlík (rodem z Vlčetína) kaplan v Netolicích a dne 5. srpna t. r. o pouti farní slavnostně kanovníkem Mons. Ant. Polanským z Čes. Budějovic ve svůj úřad uveden. Kostelníkem se stává Tomáš Průka z Olešnice čp. 70.

1924 - Postavení nové stodoly farní (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V roce 1924 postavena na farním dvoře nová stodola nákladem 8000 Kč. Stará kolna před zámkem pronajata místní škol. radě za 50 Kč ročně s podmínkou, že ji obec opraví.

       
  Časté ohně v Trh. Svinech a okolí (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Od počátku r. 1924 vznikaly v Trh. Svinech a okolí časté požáry (přes 30), které postrachem naplňovaly celé okolí. V Trhových Svinech zesíleno četnictvo a vyhlášen mimořádný stav. Konečně dopaden žhář (mladík). Byl dodán Krajskému soudu v  Č. Budějovicích.  Od té doby více nehořelo.

         
Jesličky (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
O vánocích pořízeny pro kostel jesličky od firmy Šcuk z Radotína u Prahy v ceně 1000 Kč, na něž dal osadník p. Ploužek z Bukové 200 Kč a pí. Kocábková ze Lhotky 50 Kč. Ostatní opatřil farář.

        
Úpadek peněz v Německu, Rakousku a Uhrách (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V Německu nestačila státní tiskárna peníze tisknout, následkem čehož byla spousta bezcenného papíru v rukou občanů, za něž nebylo ničeho dostati. Bankovka znějící na 20 miliard marek rovnající se 9 Kč. Následky války jeví se v ohromném poklesu ceny peněz.

1925 - Milostivé léto a národ český (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V milostivém roce 1925 pořádáno celkem 5 poutních výprav do Říma vesměs vždy se slušným počtem poutníků z Čech, Moravy a Slovenska.

1926 - 1927 Rozšíření hřbitova v Olešnici (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Jelikož dosavadní hřbitov v Olešnici nepostačoval, staral se místní farář o rozšíření jeho směrem jižním k obci Bukové. Zakoupen potřebný k tomu pozemek (od rolníka Vojt. Jindry z Olešnice).
V roce 1926 provedeno konkureční řízení a sdělán stavebním úřadem města Č. Budějovice - ředitel ing. Dr. Keller - rozpočet a plán, po jehož schválení přikročeno v roce 1926 ke stavbě hřbitovní zdi, která do zimních měsíců stála hotova dle harmonogramu. Ke starému hřbitovnímu oddílu upravena nová cesta a dána nová kovaná vrata.

1927 - Oheň v zámku Olešnickém (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V 10 hodin v noci dne 5. března 1927 vznikl na chodbě před IV. třídou oheň. Dle všech známek neopatrností ženy, která má ve škole obstarávat otop. Shořelo připravené dříví a velká bedna p. řídícího učitele od harmonia. Oheň včas zpozorován a uhašen. Naneštěstí doutnal rákos pod omítkou stropu a ráno dne 6. března hořelo v zámku znova. Tentokráte hořela již střecha a bylo veliké nebezpečí, že shoří i zámek i přilehlý chrám Páně sv. Václava. Bohu díky i tento oheň zdolán za pomoci lidí, takže automobilová stříkačka sboru dobrov. hasičů v Trh. Svinech již do hašení nezasáhla.

        
Oheň v Olešnici (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V noci z 18. na 19. dubna 1927 vyhořela chalupa Štěpána Kubáka Olešnice 66 (samota u lesa k  Hrádku). Shořelo vše i jedna kráva se udusila.

        
Krupobití (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 3. června 1927 po předcházejících parních dnech snesla se na Olešnici o 5.hod. odp. prudká bouře a krupobití, které zničilo žita, jetele i mák na celé západní straně vesnice. Nejsmutnější podívaná byla v „Čeřencích“ a „Za vrškem“.

         
Svěcení nové části hřbitova (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Nově zřízený hřbitov byl dne 6. června - na pondělí svatodušní - vysvěcen vys. důst. panem kanovníkem Ant. Polanským za asistence místního faráře a p. děkana Tom. Bufky z Jílovic. Účast lidu při tomto posvátném úkonu byla veliká. 

         
Eucharistický Kongres (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Eucharistický Kongres v Č. Budějovicích pořádaný na popud Jeho biskupské Milosti Šimona Bárty zdařil se nad očekávání skvěle. Pořádán ve dnech 13.-15. srpna, navštíven 20.000 účastníky. Korunou Kongresu byl průvod dne 15. srpna 1927, jehož se účastnilo 15.000 lidí. Z naší osady jelo 38 lidí.

         Nová fialová kasule (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Diecézní Spolek k úctě Nejs. Svátosti Oltářní daroval našemu chrámu Páně nový fialový ornát.

        
Odchod říd. Učitele Al. Zimmermana do Borovan (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dnem 1. září 1927 odešel z naší farnosti říd. učitel A. Zimmerman na školu do Borovan. Prozatímním správcem stal se p. učitel Tom. Soukup.

         
Učitel náboženství Antonín Švejnoha
Dne 1. 11. 1927 zde začal vyučovat náboženství Antonín Švejnoha farář z Trhových Svinů.

1928 - Kolaudační komise na nové části hřbitova (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Po dokončení všech prací na novém hřbitově v Olešnici přijela dne 27. IV. 1928 kolaudační komise a schválila všechny práce na hřbitově provedené. Opravena stará zeď, přeložen vchod do hřbitova, ohrazen i nový hřbitov. Všechny opravy a práce vyžadovaly obnos 33.749 Kč 75 h., na to zaplatil patronát obnos 21.642 Kč 54 h. a přifařené obce: Buková - 3.723 Kč 79 h., Lhotka - 1.471 Kč 37 h., Olešnice -  5.579 Kč 46 h., Petříkov - 1.332 Kč 62 h. Úhrnem obce - 12.107 Kč 24 h. Při této příležitosti doporučeno okr. poz. správou v Č. Budějovicích zřízení studny v jižním koutu nové části. Obce přifařené podvolily se ke zřízení, ale žádají by patronátní úřad zavedl stojan do studny.

      
Umrtí  vdp. vikáře Josefa Novotného ve Velešíně. (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 26. července zemřel ve všeob. nemocnici v Č. Budějovicích náš dobrý vdp. vikář Josef Novotný. Byl knězem horlivým a dobrým zástupce vdp. biskupa. O jeho všeobecné vážnosti svědčila veliká účast na jeho pohřbu ve Velešíně dne 30. července 1928.

        
Nový vdp. vikář (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Nástupce v Pánu zesnulého vdp. vikáře ustanoven vdp. Sigismud Bredl, farář v Dobré Vodě u Nových Hradů.

Odchod faráře V. Brdlíka na faru ve Zbynicích u Sušice (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dnem 1. října 1928 opustil dosavadní farář V. Brdlík Olešnici. Ustanoven farářem ve Zbyticích u Sušice.

        
Administratura (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Od 1. 10. 1928 - 30. 2. 1929 spravoval uprázdněné obročí v Olešnici excurrendo  admin. - farář jílovický Ferd. Kalivoda.

         
Smrt P. Františka Eliáška
Dne 8. 10. 1928 zamřel P. František Eliášek, který v Olešnickém kostele slavil 2. 8. 1896 primiční mši svatou. Byl profesorem gymnásia v Třeboni a pochován byl 11. 10. 1928 v
Č. Budějovicích.

1929 - Nový farář (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dnem 9. 3. 1929 přistěhoval se předčasně, jelikož administrátor onemocněl, nově jmenovaný farář Josef Pašek, bývalý kaplan v Netolicích, který dne 27. 3. 1929 složil v Čes. Budějovicích do rukou Nejd. p. biskupa Šimona Bárty přísahu s platností od 1. dubna 1929.

         
Instalace (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Instalace jeho odbývala se 5. 5. 1929 za přítomnosti vldp. vikáře S. Bredla z D. Vody (Brüml) současně s kanon. visitací. Dojemně vylíčil vldp. vikář povinnosti faráře k osadě a osady k faráři, za čež mu bylo srdečně poděkováno a slíbeno danými směrnicemi se říditi stádo svěřené k Bohu vésti.
Po zapění „Te Deum“ slavnost skončena. Téhož dne přistoupily 3 dítky k 1 sv. přijímání.

        
Oprava bytu faráře (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Byt nového faráře nalezen ve stavu zbědovaném. Z rozpočtu 1.500 Kč na rok 1930 povolen
od měst. staveb. úř. V Č. Budějovicích celý obnos na opravení fary. Dva pokoje vymalovány, kuchyně vybílena, v kanceláři obrácena podlaha a přestavěny kamna. Druhé pokoje vylepšeny. Plot od far. stodoly - „k  Papouškovci“ znovu zřízen za 500 Kč.

        
Oprava vnitřního kostela a oltářů (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Kostel (vnitřek a oltáře) rovněž na pokraji zpustošení „To že je dům Boží“!!. - pravil jeden kněz!. Bylo přikročeno ihned k opravě. Nejprve laskavostí několika dívek byl kostel před instalací umyt. Za nějaký čas menza oltáře P. Marie Sněžné (úplně shnilá) byla nahrazená novou, podium (stupně) opraveny, hlavní oltář úplně rozebrán, sochy (černé od 60 ti letého prachu) sňaty a omyty, nové stupně pořízeny a natřeny, taktéž oltář sv. Šebestiána očištěn, stupně opraveny a sochy oltáře jakož i kazatelna, křížová cesta (úplně již neznatelná) lakovány, takže vše důstojně prohlédlo. Oltářní obrazy zpustlé byly natřeny několikráte makovým olejem (dle rady vldp. vikáře), což se výtečně osvědčilo. Kostelní lavice od vosku očištěny a lakovány. Do dlažby zasazeny vytlačované cihly. Sakristie ze základu uspořádána a vyčištěna, okenní tabulky zaskleny. Mřížka k sv. přijímání a 12 svícnů na stěnách zeleně lakováno. Trojí dveře kostelní znovu natřeny. Výlohy s opravou spojené byly uhrazeny osadníky, částečně sbírkou, částečně dary. Vybráno 1.500 Kč. Z toho připadá na: Olešnici cca. 800 Kč, Bukovou ca. 550 Kč, Lhotku ca. 100 Kč, Petříkov 50 Kč. Vydání činí ca. 1000 Kč.  Zůstatek bude použit k dalším opravám. Větším obnosem peněz přispěly: sl. industr. Učitelka Božena Zettlová - 200 Kč, nejmenovaná z Bukové - 100 Kč, nejmenovaná z Olešnice - 100 Kč, p. Jindrová a její rodiče z Olešnice - 100 Kč, p. Pitálková z Bukové - 50 Kč, p. Anna Ploužková z Bukové - 50 Kč, Herdň z Bukové - 50 Kč. 

        
Odnětí „ trávníku pode vsí“ (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Po velkých bojích byl odňat zcela bezdůvodně novému faráři konečně zavodněný „trávník pode vsí“- (ovšem přičiněním různých přítelíčků) a s podotknutím, že prý nemá nový farář hospodářství tj. krávu a že ho tudíž nepotřebuje. Málem byla by padla za oběť i zahrada, ale po rozumu byla přece při faře ponechána. Na návrh hospod. úř. v znovuzřizování plotu kolem zahrady nebylo přistoupeno.

          Škody na stromoví (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Děsnými mrazy, jichž není pamětníka, pomrzlo v městské zahradě na 50 stromů. A 10 bylo zničeno, od zajíců, kteří byli v zahradě v zimě krmeni. Ve farní zahradě (v předu zámku) zmrzly tři stromy.

       
  Bouře a větrná smršť  (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V den sv. Prokopa 4. 7. 1929 asi o půl 7h. večer nastala děsná bouře spojená s větrnou smrští, kteráž nadělala spousty škod a mnoho lidí připravila o výživu (potlouklo) a o přístřeší. Pomocná komise přidělila v Čechách podpory pro poškozené 2.000.000 Kč pro 35 okresů. (Budějovicko vyšlo na prázdno).

         
Křížová cesta v Petříkově (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 20. 10. 1929 bylo v přifař. obci Petříkově, v kapli sv. Jana Nep. 14 zast. křížové cesty vyzdviženo a posvěceno. Fakulta od bisk. Ord. v Č. Buděj. dtto. 9. 10. 1929 č. j. 8727. Protokol uložen v archivu (Agenda z. r. 1929) a spis zaslán Bisk. Konzistoři.

        
Kostel - prkenná podlaha (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Pro kostel v Olešnici místo koberců zakoupena od p. Staška z Jílovic prkenná podlaha pro zimní období se sbírky (750 Kč uloženo v Raifaisence v Olešnici - doplatek z jiné sbírky pro opravu oltáře a vnitřku kostela) v ceně 1100 Kč plus 22 Kč daň z obratu, celkem 1122 Kč. Podlaha dohotovena a předána 30. 11. 1929.  

        
Kritický den - bouře (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 12. 12. 1929 za krásného teplého dne k večeru (asi o půl 7. h.) rozpoutala se nad zdejší krajinou velká bouře, doprovázená půlhodinovým prudkým lijákem a rachotem hromu, což v tak pozdní čas poděsilo mnohé.
1930 - Svaté missie (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Svaté missie od 31. března - 6. dubna 1930. Poenitentů 824, 900 komunikantů. Návštěva kázání velmi dobrá.
Přepis novinového článku nalepeného v kronice: Plných 30 let nebylo na zdejší osadě
sv. missií. Radostně byla přijata zpráva, že letos mají býti uskutečněny. A již dne 1. dubna t. r. slavnostně vítala zdejší osada vldpp. misionáře řádu Dominikánů z Prahy: vysocedůst. p. Odilio Pospíšila, provinciála řádu a vldp. P. E. Lesáka, kteří po celý týden, až do 6. dubna včetně připravili pravé duchovní hody a zapsali se písmen nesmazatelným do srdcí všech. S neúnavnou pílí a horlivostí kázali slovo Boží a výsledek jejich poutavých kázání byl korunován úspěchem: 824 poenitentů, 900 komunikantů. Zvlášť nedělní imposantní průvod, čítající na 500 lidí, družiček a mládenců, doprovázejících obcí sv. mis. kříž, vezený na ověnčeném kočáře, taženým párem bílých koní, byl triumfálním finalem sv. missií. Nadšení bylo všeobecné, návštěva (dle slov vldp. provinciála v pamětní knize zapsaných) velmi dobrá a průběh sv. missií vyjma bezvýznamné provokace při průvodu se sv. křížem několika klukovských individuí nevěreckého kalibru nerušený. Těžké bylo s nimi loučení! Milá slova rozloučení vldp. provinciála byla přerušována hlasitým vzlykotem. Odešli…! a nám, kteří jsme hlasu jejich poslechli a rádi slyšeli, zbylo jen blaho v duši a slza v oku! Zaplať Vám Bůh za vše! Vám o nichž platí plnou měrou slova písma sv.: „O jak vznešené jsou nohy zvěstujících pokoj, přinášejících spásu!“ Buďte s Bohem! Vděčně vzpomínáme!   Hlas lidu.

         
Nové stromky (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Ve farní zahradě dne 22. 4. 1930 vysázeno bylo 30 ovocných stromků darovaných městským úřadem, z nichž třetina uschla.  

        
Oheň (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 17.6 1930 vypukl z nezjištěné příčiny o čtvrt na jednu odp. v hostinci „u Králů“ požár, jenž padlo za oběť stavení Jůdlů, mimo obytných místností a přilehlá chalupa Holemých (celá). Běsnění včel při požáru.

        
Husarský kousek na konto faráře (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Josef „Husar“resp. Hokr - soused fary, odvodnil svoji mokrou zahrádku a kam. drenáž vyústil na farní zahradu. Aby voda měla lepší odpad, vyčistil odvodní stočku a písek z ní zanesl dřevěnou svodnici vyúsťující do zahrady p. Veselého (letos na jaře koupil ji zmíněný „Husar“prý za 9.000 Kč.) Na farní zahradě nastala povodeň a hrozilo jí zabahnění. Upozornil jsem v dobrotě souseda na nepřístojnost. On ale vykopal resp. prokopal hráz podél svodnice a pak nechal vše nepovšimnuto. Žádal jsem na něm by vše uvedl do původního stavu. Jelikož toho ani za půl roku neučinil, oznámil jsem záležitost hospod. úřadu v Č. Buděj. dne 8. 7. 1930 č. j. 239, který přípisem dtto. 5. 9. 1930 č. j. 7626/30 tento „gordijský uzel“ následovně a šalamounky rozsekl: „Svodnice je shnilá neb zanesená, takže voda nemůže protékati. Voda by se dala odstraniti tím, že by koupeno bylo několik běžných rour cementových v průměru cca. 10 cm……atd. Chtějíc této nechutné „kocourkovštině“ učiniti konec, koupil jsem od p. Vejsady z Těšínova 9 metrů hliněných trubek (23 kusů za 23 Kč)10 cm a dal jsem je kolem svodnic do země zasaditi, rozumí se, že na mé konto.

         
Oltářní akkordion (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
10. 8. 1930 po prvé v den letní pouti použito bylo nově zakoupeného oltářního akkordionu, dodaného chrámovým družstvem v Pelhřimově za obnos 155 Kč. P. Jakub Hadač, výměnkář v Bukové věnoval naň 100 Kč, zbytek 55 Kč uhrazen ze sbírky Výkon zvonku prvotřídní.

1931 - Sčítání lidu a nové odpady od církve římsko-katolické (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Popřevratová horečka výstupu z církve dosud neochabla a ač při II. sčítání lidu koncem roku 1930 všemožným způsobem bylo odpadům čeleno, přece průlom se stal, jehož smutná bilance je následující: dospělých - 6 sineconfess, 41 k sektě čslov, dětí a školáků 34, celkem 81 osob.

        
Naléhavá nutnost malby kostela (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Od roku 1886, tedy plných 45 let, nebyl (vyjma presbyteria) zdejší chrám Páně malován, za kterouž to dobu hodně sešel a mrazy poškozená malba pavučinovitě odpadla. Duch správce učinil již v r. 1930 stav. komisi z Č. Buděj. návrh na znovu vymalování kostela, kterýž byl přijat a žádáno
o předložení námětů stran malby a rozpočtů. Offerty podali p. Bild, malíř v Trh. Svinech a p. Martin Marek známý kost. malíř z Bukvice.
Malba zadána měst. úřadem v Č. Buděj. p. M. Markovi dle rozpočtu za 2.115 Kč. Přípis městského úřadu v Č. Buděj. dto25.9.1930 č. j. 8357/30 zní doslovně: Povoluje se nová malba kostela v Olešnici za těchto podmínek: 1.) Práce bude zadána Martinu Markovi z Bukvice a jmenovaný nesmí překročiti podaný rozpočet na 2.115 Kč. 2.) Úhrada veškerých prací bude pořízena takto: a) obec Č. Budějovice jako patron přispěje v rámci rozpočtu na r. 1931…. 500 Kč, b) z kostelního fondu za tím účelem uvolněno…. 950 Kč, c) zbytek uhradíte sbírkou…. 665 Kč, celkem 2.115 Kč. Pouze tímto způsobem je možno provésti a uhraditi zmíněnou adaptaci.

         
Sbírka (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V důsledku přípisu uspořádal duchov. správcem v celé osadě sbírku s následkem: Olešnice - sběratel - duchovní správce….. 1.249,50 Kč, Buková - sběratel - p. Jos. Vejvoda….. 305,40 Kč, Petříkov - sběratel - sl. Anna Klímová….. 371,40 Kč, Lhotka - sběratel - p. Machutková…122 Kč. Celkem 2.048,30 Kč. Laskavostí osadníků a sběratelů tedy sebráno o 1.383 Kč a 30 h. více, za kterýžto obnos, ovšem pokud stačí, bude restaurována věž zvenčí.

         
Oprava věžních hodin
Ohledně nutnosti opravy hodin věžních a pořízení alespoň jednoho řádného zvonu, zaslal farní úřad dne 14. 4. 1931 č. j. 152 naléhavý přípis obec. zastupitelství v Olešnici, v němž poukázáno na kult. požadavek a o čest. representace obce a žádáno o uvolnění patřičného obnosu z obec. prostředků. Obecní úřad odpověděl následovně: K tamnímu přípisu ze dne 5.5.1931č.j. 152, usneslo se obec. zastupitelstvo ve schůzi dne 5. 5. 1931 všemi hlasy, že obec přispěje na opravu hodin obnosem, který určí v příští schůzi, do kteréž doby uloženo obecnímu úřadu vyžádati si od farního úřadu v Olešnici přibližný rozpočet na opravu hodin a ciferníku. Podle celkové sumy určí obec. zastup. příspěvek obce. Žádám na základě shora uvedeného usnesení obec. zastup. o laskavé poslání rozpočtu na opravu hodin a ciferníků. Pokud se týká opravy věže a zakoupení zvonu jest obec. zastup. toho mínění, že jest záležitostí a povinností patronátu a nikoliv obce zdejší. Podepsán starosta Jan Jindra.
Farní úřad odpověděl dne 28.51931 č. j. 200, že žádaný rozpočet není možno předložit, vyjma až by obec. zastup. se usneslo, že by obec hradila celou sumu s adaptací spojenou. Odpověď dosud nedošla.

          O
prava a obílení kapliček (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
V měsíci máji 1931 před sv. Janem Nepomuckým byly na popud duch. správce opraveny
a obíleny sešlé již kapličky: „Jana Nepomuckého“ u „Tomšů“ a „Ecce homo“ u Kučerů. Práce provedl zdejší zedník Martin Čutka za obnos hotově mu vyplacený 43,70 Kč. Obnos získán nedělní sbírkou. Potřebné vápno a písek poskytl zdejší soused p. Jos. Filek „Brejcha“.

        
Malba kostela (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V úvodě budiž podotknuto, že malba zdejšího kostela byla projektována ihned po Svatoduš. svátcích, ale nedošlo k ní, poněvadž besednický p. farář žádal, bych mu dovolil, by jejich chrám byl dříve malován. Dovolení se mu ochotně dostalo a tak na náš chrám Páně došlo až 9. července 1931. Klády a prkna na lešení zapůjčili po většině Králů (kteří právě loni vyhořený hostinec stavěli), pak Pechoň, Kříhů, Hakr, Jindra a několik ještě rolníků zdejších. Fůru písku přivezl zdejší soused Kříha č. 29. Lešení si postavil malíř M. Marek sám se svými pomocníky. Většinu prken na lešení poskytla naše chrámová podlaha. V pátek bylo lešení postaveno a celý vnitřek kostela od prachu očištěn, stěny oškrábány a trhliny sádrou zatmeleny. Nejdříve přišel na řadu presbytář. Po dvojím nátěru oken byly na stropě mistrovou rukou vytvořeny ruční ornamenty propletené pšeničnými klasy a vinnými hrozny. Stěny presbytáře sytě zelené s kříž. vzorkováním. Vítězný oblouk sestává z křížů bledě fial. ověnčených listím. Lodní stěny na okrovém podkladu jemně vzorkovány, takže celý kostel světle prohlédl. Strop lodi umělecky vyzdoben: 2 hvězdy v křížích s andělskými hlavičkami ve věnci, před presbytářem 2 letící andělé (v živ. velik.) uctívající N.Sv.O. a nesoucí stužky s nadpisy: „Sláva Bohu na výsostech“. Monstrance krásně provedená. Dále jsou na stropě 3 kříže, z nichž prostřední největší nese trnovou korunu Ježíšovu. U varhan nalézá se znak hudby chrámové - krásně vystižená lyra ve vavřínovém věnci. Na stěně nad misionář. křížem výstižně zobrazen anděl nesoucí palmu vítězství od kříže Kristova, letící duhou a mračny k nebesům. Na 4 sloupy vytvořeny 4 andělé slétající s nebes a nesoucí v rukou odznaky: víry, naděje, lásky a čistoty. Hlavice sloupů vyzdobeny pestrým ornamentem, nesoucím ráz čistě národní. Sloupy samé bohatě ozdobeny a květy opatřeny. Mimo to pestrá „bordura“ proplétá se celým chrámem. Náměty a proposice k celé malbě dal duch. správce sám a shodl se v náhledech s malířem úplně. Plné 3 neděle pracovali na kostele sám mistr malíř p. Martin Marek z Bukvice u Trh. Svinů, jeho syn tovaryš Jaroslav a učedník Frant. Hokr z Olešnice. Podle rozpočtu, který zněl na 2.115 Kč - měl býti strop jen hladký a sloupy mramorové, a který neměl býti překročen, rozhodl se duch. správce za pomoci p. řídícího uč.Tomáše Soukupa, který měl na malbě zájem, že kostel bude nákladně vymalován celý na naše riziko, ať již dopadne sbírka jakkoliv. Překročen byl tudíž rozpočet o 885 Kč, takže malba kostela stála čistých 3.000 Kč, mimo vajec a mléka, kteráž dobří osadníci zdarma na temperu poskytli. V odvetu toho vymaloval beznáročně p. mistr vkusně vchod do kostela, „ambit“ a sakristii, kterážto dvě místnosti do rozpočtu již nepatřily. Sakristie byla dosti „macešsky“ odbyta, (prach nebyl setřen a stará malba nebyla oškrábána, takže místem se opět loupá omítka) na kterou už okolnost při kolaudaci dne 12. 8. 1931 konané bylo od úředníka stav. úřadu z Č. Buděj. okamžitě poukázáno (p. Vobr). Za to kolaudace kostela byla s údivem na mírnou cenu vzhledem k uměleckému provedení s pochvalou schválena. „Budějovičtí malíři by žádali za tuto malbu nejméně 1.200 Kč“, pravil zástupce patron. úřadu. Zbývá ještě v dodatku podotknouti, s jakou pílí oddal se malíř své práci. Po veškerý čas malby začínal ráno práci cca. o 5. hod. a končil večer v 8 h., zkrátka pracoval od rána do noci bez jakékoliv polední nebo svačinové pausy. Docela i mezi naší mší sv. nezahálel. Jediná přestávka jeho byla při pozdvihování a poledním zvonění, kdy slézal se žebříku a na kolenou na lešení vzdal úctu Bohu, kterému Jeho stánek tak příjemně a s neutuchající pílí vyzdobiti pojal. Jedinečný člověk svého druhu, který z lásky ke katol. věci a ke svému umění, mírně řečeno, z půldarma pracoval. Nikdy neviděl jsem jej jísti, ač jsem celé dny u něho prodlel, ale vždy, když začínal práci zaslechl jsem tiše pronesené „S Pánem Bohem“. Co více říci. Bůh jistě pomáhal nadanému mistru, takže čestně své práce se zhostil. Každou postavu andělskou vytvořil za den.

          
Další opravy a práce (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Duch. správce dal dále dvakrát obíliti celý kostel zevně, vybíliti předsíň před sakristií a předsíň před chorem. Shnilý nejhořejší stupeň schodů na kazatelnu nahrazen novým, stupeň hlavního oltáře natřen žl. barvou, patron. lavice natřena a lakována, hl. oltář do výšky tabernákula lakován, 2 stojany na misál a křtitelnice lakovány. 

         
Oprava kostelních lavic (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Voskem polité a odřené lavice kostelní byly sklem očištěny, fermeží natřeny a lakovány. Práci tuto provedl sám p. M. Marek, který je též natěračem, za čež mu zvlášť bylo vyplaceno 119 Kč. Sousoší na křtitelnici klíženo, dřevěné svícny zklíženy, mřížky zpovědnice novými nahrazeny, okna prohlédnuty a rozbitá okenní tabulka novou nahrazena, knoflík ke dveřím kazatelny opatřen, na choru lavice hoblovány, vytlučená místa vycementována a varhany lakovány. Tyto práce provedl zdejší truhlářský mistr P. Hojar za obnos 164,40 Kč. Podotknouti ještě sluší, že některé ženy z Olešnice a z Bukové vrcholně a rády kostel po malbě vyčistily a umyly.

         
Provazy ke zvonům (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Opatřeny byly též 2 nové provazy ke zvonům cca. 17 metrů od provaz. firmy Jiskrová Marie, Trhové Sviny v ceně 125 Kč.

        
Referát v Hlasu Lidu (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Přepis novinového článku nalepeného v kronice: Po čem dlouho toužila zdejší osada, stalo se skutkem. Neúnavnou péčí, provázenou tolika starostmi zdejšího duchovního správce dp. Jos. Paška a obětavostí a láskou dobrých osadníků, s přispěním patrona, obnoven byl zdejší chrám Páně svatého Václava. Zvenku opraven a natřen tak, že je ozdobou zdejšího zámku a uvnitř vymalován mistrnou rukou malíře Marka z Bukvice tak, že může se nazvati perličkou jihočeských chrámů. Jen věž stojí ještě ve všedním kabátě opuštěna, avšak i na ni dojde. Dary osadníků scházejí se stále a jmenovaný malíř slíbil, že z lásky k tak záslužné věci dílo dokončí. Hodiny ovšem volají na pomoc obec, aby mohly měřiti čas určený každému občanu k pobytu na této zemi. Ta také slíbila a jistě učiní všechno pro obnovu hodin co rozpočet dovolí. Jen jedna touha zůstane ještě asi dlouho nesplněna, nahradit ztrátu válečnou velikým zvonem, který by mohutným hlasem do nového chrámu osadníky svolával.

         
Největší dary na opravu kostela (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Z dobrovolných darů, které na prosbu duch. správce byly odváděny, většími obnosy přispěly: sl. ind. učitelka Božena Zettlová - 330 Kč, Anna Farabauserová - 300 Kč, pí. Kocábková, rolnice ze Lhotky - 100 Kč, pí. M. Kulhánová „Matějová“ z Bukové - 100 Kč, pí. Tomková „Zemanová“ z Olešnice - 50 Kč, pí. Wágnerová „Selbová“,rol. z Olešnice - 40 Kč, pí. Marie Bicanová „z Červeného mlýna“ Lhotka - 50 Kč. 


         
Resignace Arcibiskupa pražského Fr. Kordače (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Jeho milost arcibiskup pražský, Th.Dr.a PhDr. František Kordač oznámil v pondělí dne
13. 7. 1931 vždy věrné kapitule u sv. Víta svou resignaci na stolec sv. Vojtěcha. Kapitula vzala resignaci na vědomost a svolala ihned schůzi, na které podle předpisů kanon. práva byli jmenováni zatím administrátory arcidiecése Dr. Mořic Pícha a kanovník Dr. Franz. Žije nyní na zámečku v Břežanech. Byl vyznamenán titulem „tajemník papež.trůnu“ a jmenován arcib. amasijským. Jeho resignace dala podnět nepřátelům církve k bohopustým štvanicím proti Nunciovi papež. dvora v Praze Ciriacimu.

Celkové vyúčtování sbírky na malbu kostela a opravu věže (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Příjmy: v přifařených obcích a v Olešnici vybráno - 2.048,30 Kč, dobrovolné dary zdejších osadníků - 1.384,30 Kč. Celkem přijato - 3.432,60 Kč. Vydání: celkové vydání - 3.231,70 Kč. Zbývá - 200,90 Kč.

         
Oprava pumpy ve farním dvoře (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V létě 1931, kdy všeobecné sucho panovalo a nebylo kde vody bráti, požádal duch. správce patron. úř. o opravu dávno již nefungující pumpy, která měla vody nadbytek a bylo mu ochotně vyhověno. Práci ke vší spokojenosti provedli: pumpař Čenec z Vrcova a jeho synovec Martin Čutka, zedník z Olešnice. Nové trubky 7m, vrtání,zasazení,kování, nátěr  - 450 Kč, betonový srub a beton. deska - 150 Kč. Celkem 600 Kč. Obnos celý uhradil patron. úřad v Č. Budějovicích.

         
Posvěcení obrazu sv. Terezičky od Ježíše (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Z daru sl. ind. uč. B. Zettlové zakoupen byl již zarámovaný obraz sv. Terezičky od Jež., který byl dne 13.9.1931 před sv. požehnáním duch. správcem slavnostně posvěcen a po kázání v průvodu kolem kostela družičkami nesen. Po líbání a litaniích k sv. Terezičce pak v kostele k uctívání zavěšen. Obraz obstaral duch. správce za 103 Kč.

         
Schválení nových kandidátů na uprázdněná místa biskupská (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
8.10.1931 ministerská rada projednávala otázku obsazení uprázdněných biskup. stolců v Čechách a na Moravě. Jedná se o obsazení arcibiskupství pražského po resignovavším arcib. Dr. Kordačovi, dále o obsazení bisk. stolce v Litoměřicích, v Brně a v Hradci Králové. Minist. rada schválila nové kandidáty sv. Stolice, jimiž jsou: Arcibiskupem pražským - Dr. Karel Kašpar, biskupem v Litoměřicích - Dr. A. Weber, biskupem brněnským - J. E. Dr. Josef Kupka, biskupem v Hradci Králové - Dr. Mořic Pícha.

    
Pořízení dvou nových mešních rouch a oprava starého (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Od fy. Ignác V. Neškudla v Jabloné n/O. objednal duchovní správce nutné červené mešní roucho s příslušenstvím za 525 Kč. Dále roucho bílé s vyšitým žlut. křížem za 270 Kč. Oprava roucha červeného za 68 Kč. Obnos zapraven ze zbytku sbírky pro kostel.

1932 Stromky dar (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V dubnu t.r. vysazeno bylo na farní zahradě 10 stromků, švestek, darem patronátního úřadu. Stromoví bylo ve špatném stavu, dlouho trvajícím suchem rozmohly se úžasnou měrou housenky (píďalky), které ničí vše, takže holé větve trčí do výše.

         
Přemístění a úprava kamenného kříže „na návsi“- výzdoba (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 13. 6. 1932 po dlouhých intervencích konečně obecní úřad zdejší zakročil ve prospěch padajícího kříže na návsi a ze svého původního místa dal jej přemístiti blíže k silnici (mezi lípy) a náležitě postaviti a sošku bronzovou natříti.

    
Krádež obrazu P. M. Sněžné (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Téhož dne tj. 13. 6. 1932 v odvetu strhla a ukradla zločinná ruka památný obraz P. Marie Sněžné (na plechu), visící na první sosně u tzv. „Bártova lesíku“ směr Olešnice - Hrádek. Na místě činu nalezeno pouze několik úlomků rozbitého hruškového rámu.

      
Jubileum 200 let korunovace P. Marie na sv. Hoře (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Ve dnech 5. - 12. června 1932 - bylo jubileum 200 let korunovační oslavy P. Marie na sv. Hoře, jichž se zúčastnilo cca. 15.000 nadšených poutníků z Čech, Moravy, Slovenska i Ameriky. Vivat Maria.

         
Dar kostelu (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Pí. Marie Jindrová (Šidlochová) z Olešnice č. 16 darovala v červenci zdejšímu chrámu Páně oltářní ubrus.

         
Nový obraz, dar Kr. Polákové (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Na místo ukradeného obrazu P. Marie Sněžné u „Bártů lesíka“, věnovala pí. Kristina Poláková, porodní asistentka zdejší, jiný starší obraz Madony, který byl dne 26. 6. 1932 místním farářem posvěcen a P. Maria za urážku odprošena. (Za krátký čas nato obraz kamenem rozbit!!!)

       
Postavení a posvěcení nového kříže v „Růženci“ (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V upomínku na tragickou smrt Jana Janečka, tesařského mistra z Bukové č. 85, jenž dosud nevysvětlitelným způsobem na pastvišti v „Růženci“ dne 4. 2. 1932 s rozbitou lebkou již v agónii nalezen byl a za krátko na to zemřel, postavili rodiče zemřelého na místě samém kříž (železn. s cementovým podstavcem), který byl dne 2. 7. 1932 zdejším duchovním správcem za velké účasti cca. 300 lidí z Olešnice, Bukové, Žára a N. Hradů slavně posvěcen, při čemž o významu kříže pro katol. křesťana promluveno. Rodina zavázala kříž v dobrém stavu udržovati.

  
Umrtí vzácného kněze P. Odilo Pospíšila - misionáře (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Truchlivou zprávu obdržel zdejší farní úřad, že Nejvyššímu zalíbilo se povolati k Sobě duši vzácného kněze - převora, exprovinciála, misionáře - P. Odilo Pospíšila, kněze řádu sv. Dominika v Praze, který zde od 31. 3. - 6. 4. 1930 s vldp. Em. Lesákem konal s překvapujícím výsledkem
sv. missie a zapsal se písmem nesmazatelným do srdcí všech. Nikdy nezapomeneme jeho „Na věky ne!“ P. Odilo Pospíšil skonal dne 2. července 1932 o půl 10. hod. večerní v 61. roce věku svého. Pochován byl 7. července o 9. hod. dopolední po bohoslužbách v konventním chrámu Páně u sv. Jiljí v řádovém hrobě v Praze na Olšanech. (Výpis ze smutečního parte zaslaného farnímu úřadu v Olešnici.)

        
Nové velum humerále (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Z příspěvků členů spolku Uctění Nej. Sv. Oltářní zakoupeno bylo duchovním správcem nové velum humerele na místo sešlého a potrhaného vela za hotových 208 Kč. Poprvé bylo upotřebeno
16. října 1932.

1933 - Vyloupení pokladničky (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Kolem Nového roku 1933 byla vyloupena ve zdejším chrámu Páně pokladnička „andělíček“, která byla dlátem poškozena, (šuplík) zásuvka s obnosem ukradena.

         
Dar - oltářní ubrus, ručníček a tři purifikatoria (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Našemu kostelu darováno bylo začátkem roku 1933 dcerou rodičů Jana Jindry a Anny z Olešnice (Hvízdalky - zahradník) velmi pěkné plátno (ubrus) na oltář, ručníček k „Lavabo“ a 3 purifikaria.


         
Dar velum humerale (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V měsíci lednu 1933 došel na zdejší farní úřad dar od vl.dp. Karla Rebana, spirituála kněž. semináře v Č. Budějovicích a to krásné, ručně malované velum humerale z hedvábného ripu.

         
Biskup Jan V. Jirsík - jubileum jeho 50 l. umrtí (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 23. 2. 1933 bylo tomu 50 let, co dotlouklo dobré srdce vlasteneckého biskupa českobudějovického Jana Valeriána Jirsíka, kteréž jubileum důstojně od kat. veřejnosti zvláště v Č. Budějovicích slaveno bylo. Čtvrtek, dne 23. února stal se vrcholným dnem oslav bl. paměti biskupa Jirsíka. Ráno slouženo bylo v katedrále requiem. Odpoledne bylo na radnici slavnostní zasedání městského zastupitelstva, kdež promluvil starosta města p. J. U. Dr. Albín Dlouhý. Večer konána v Jirsíkově Národním domě velmi zdařilá akademie. Dvorana domu naplněna byla doslovně, že by jablko nebylo propadlo. Pěv. sbor Foerster přednesl - Svatý Václave, po něm zahrálo Sukovo kvarteto V. Nováka Op. 35 Fuga, na čež sám nejdp. biskup dr. Šimon Bárta promluvil krátce ale výstižně o biskupu Jirsíkovi. Pěv. sbor Foerster zazpíval J. B. Foerstera: „Oráč“. Městský archivář p. dr. Burian měl po té slavnostní řeč. Zhodnotil celé životní dílo biskupa bl. paměti J. V. Jirsíka, a to tak výstižným způsobem, že jsme dosud při celých oslavách lepšího neslyšeli. Sukovo kvarteto předneslo ještě jedno číslo a státními hymnami zakončen byl tento pietní večer. Opět jedna krásná kytice na hrob zasloužilého biskupa - vlastence J. V. Jirsíka.

       
Výpověď pachtu části zahrady (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Přípisem městsk. úř. v Č. Budějovicích dtto. 5. 3. 1932 č. j. 2474/32 a) byla dle usnesení rady města dtto. 24. 2. 1932 vypovězena z pachtu faráři malá zahrádka kolem „Papouškovce“ ve výměře ca. 0,0750 ha od 1. 3. 1932 a za snížení pachtu roč. 13 Kč přidělena od 1. 1. 1933 „prosím“ kostelníkovi J. Průkovi, ač pravoplatná pachtovní smlouva zní do 31. 12. 1934. Vlivem nepřátelských živlů zdejších bude pomalu fara tak okleštěná, že ji zbude ze zahrady jen dvorek.

        
Milostivé léto (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Od 1. 4. 1933 - 1. 4. 1934 bylo sv. Otcem Piem XI. vyhlášeno mimořádné milostivé léto
ve kterém mnoho duchovních milostí a zvláště plnom. odpustků získati možno.

Stavba nových chlívků a střechy nad schodištěm ve faře (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V listopadu 1932 bylo „létající komisí“ určeno, že se budou stavět nové chlívky, střecha nad schodištěm a šalování celého schodiště. Rozpočet podali tesaři z Olešnice: Kubák, Hokr V. a Vojtěch Jindra. Práce zadána Vojtěchu Jindrovi za obnos 4.995 Kč. Dne 5. 4. 1933 byla nedodělaná prácebez jakýchkoliv výtek kolaudována a peníz s odražením ca. 10 % na dodělání vyplacen. Rozpočet překročen o 200 Kč: za betonování chlívků - 200 Kč, za dřevo pod schody - 28 Kč. Poslední nebylo vyplaceno!

   
Zakoupení nového koberce „běhounu“ na hlavní oltář (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Na místo starého, sešlého „běhounu“, který byl vyřazen, zakoupil dne 2. 5. 1933 duchovní správce nový krásný koberec „běhoun“ od firmy Bláha v Č. Budějovicích v ceně s napínáčky a lemováním za 332 Kč. Koberce bylo použito poprvé v neděli 7. 5. 1933. Na výzvu duchovního správce byly následující obnosy k témuž účelu inkasovány: pí. Bicanová, výměnkářka z Červ. mlýna - 50 Kč, pan Ant. Pitálek z Bukové - 100 Kč, pí. Kulhanová, Kopeček - 10 Kč, T. Vacková - 10 Kč, N. N. - 12 Kč, sbírka od p. Vejsady - 26 Kč, pí. Jindrová (Vránová) - 20 Kč, pí. Wagnerová (Selbová) - 10 Kč, pí. Homrová - 10 Kč, sl. Mičková - 10 Kč, pan Jak. Hadač z Bukové - 40 Kč
a pí. Mejdrechová, rolnice zde - 10 Kč.  Celkem 258 Kč

        
Výpověď pachtu louky „ pode vsí“ (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Městský úřad uráčil faráři od r. 1930 již podruhé do pachtu danou louku „pode vsí“ opět vypověděti (dle příp. dtto. 7. 7. 1933 č. j. 8348/33, neboť byl prý „kýmsi“ upozorněn, že farář odprodává seno z téže louky dráže, nežli obnáší výše pachtovného.

         
Požár v Bukové (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 20. 7. 1933 v noci vypukl v Bukové u Maršů požár z dosud nezjištěné příčiny, kterému padla celá stodola za oběť.

        
Eucharistický kongres v Nových Hradech (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 17. září 1933 byl držán v Nov. Hradech krajský eucharistický Kongres, trvající 4 dny a zakončen 17. 9. velkolepým manifestačním průvodem s N. sv. Olt.. Olešnice byla četně zastoupena.

        
Smrt kominíka na silnici (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Petr Ostrý, kominický mistr z Trh. Svinů vracel se dne 18. září 1933 ze své pochůzky do Trh. Svinů. Kolem 3/4 na 7 h. večer dospěl na kole as 100 kroků od tzv. Filků kříže, kde v malé silniční zatáčce stal se obětí nákladního auta, řízeného p. Josefem Králem z Olešnice č. 5. Majitelem auta byl p. Matěj Wagner z Olešnice. Jakým způsobem ke srážce došlo, zůstává nerozluštěným tajemstvím. Tělo mrtvého kominíka zůstalo celou noc na silnici ležeti, až do příchodu soudní komise z Trh. Svinů, po čemž v úterý 1 11 hod. dopoledne bylo autem dopraveno do Trh. Svin, tam ve středu odp. dle ritu českobratr. c. evang. pohřbeno. Soudní vyšetřování zavedeno.

         
Oprava věže a věžních hodin (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V roce 1933 v měsíci říjnu došlo konečně i na věž a věžní hodiny. Věž nebyla natřena jak před 45 lety a hodiny nešly asi 5-6 let. Duch. správce přemýšlel, jakým způsobem uskutečniti tyto dvě adaptace, ale s přispěním Božím vše se hladce zdařilo. Na den sv. Václava přihlásili se: mistr pokrývačský Jos. Wagner, pokrývač Heřman Wurm a zedník - lezec Karel Man, všichni ze Stropnice. Na to v neděli po předložení rozpočtu práce opravné jim zadány. Připomínám, že vzhledem na panující krizi a nedostatku výdělku, bylo panem mistrem slíbeno, že oprava precisně bude provedena a hlavně lacino. Pracováno pod stavitelem Fr. Hengstrem z N. Benešova. Rozpočet zní: natření kříže a koule - 250 Kč, opravy plechů a nátěry miniem - 1.000 Kč, nátěr žaluzií - 220 Kč, nátěr ciferníků a  rafik - 380 Kč, trojí nátěr věže, nahození atd. - 800 Kč. Celkem - 2.650 Kč. Rozpočet na opravu hodinového stroje znějící na 1.500 Kč podal p. Alois Dacho, hodinář ve Stropnici, ale práce nebyla mu zadána, ježto obec. zastup. v Olešnici povolilo na opravu pouze 1.000 Kč, bylo by zde nastalo velké dluhové zatížení. Těžké podmínky. Vide přísp. dtto 7. 10. 1933 č. j. 495.
Dne 1. 10. 1933 byla smlouva k opravě věže a ciferníků oboustranně přijata. Městský patron. úř. v Č. Budějovicích přípisem zdejšího far. úř. dtto. 4. 10. t. r. č. j. 257 o věci uvědoměn. Vlastní práce (lešení stavěno 3. 10.) začala 4. 10. a pokračováno 5, 6, 10, 11, 12, 14, října 1933. (14. 10. vše ukončeno). Za 9 dní tedy postaveno lešení, natřen kříž a kopule věže, nahrazeny vypadlé břidlice, plechy věžní vyspraveny, natřeny miniem, rozbité plechy obnoveny, žaluzie natřeny, ciferníky renovovány, zdivo věže oškrábáno a nahozeno, kde bylo třeba, zdivo 3x hustě natřeno smíšeninou vápna a fírmajzu, černý sokl, celý kostel zvenku obílen, kříže a věžička nad oltářem natřeny. Tyto práce stály i s dodáním potřebného materiálu jenom 2.650 Kč, což obnos opravdu nouzový vzhledem k rychlému a solidnímu provedení. Celý chrám páně dostal zcela jiné vzezření a krásná věž dominuje celému okolí.

1934 - Dar 1.000 Kč na výzdobu Bož. hrobu(Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Nejmenovaný dobrodinec daroval na výzdobu Božího hrobu v kostele farním v Olešnici
u Trhových Svinů 1.000 Kč. Obnos tento došel 8. 3. 1934.

         
Stromky(Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Dne 30. 3. 1934 dodalo město Č. Budějovice do zdejší farní zahrady 15 stromků (jabloní), které tentýž ještě den vysazeny byly.

 
        Soupis hřbitova a oprava márnice(Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Kolem Velikonoc 1934 byl duch. správcem vyhotoven soupis celého hřbitova a založena tzv. hřbitovní kniha. Zároveň na žádost duch správce dala obec zdejší opraviti márnici na hřbitově (veřeje, dveře, bílení).

        
Arcib. pražský mrtev(Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Dne 26. 4. 1934 zemřel Nejd. P. arcib. Kordač

          Opravy křížů(Kronika Far. Olešnice 1787-1972)   
Působením duch. správce došlo konečně k opravě kříže v Bukové, na rozcestí u „Přibylů“, který slouží současně za „Boží muka“. Oprava provedena p. Mart. Markem natěračem z Bukvice začátkem měsíce července 1934. Corpus vyzlacen a kříž vlastní černě obarven. Bukovští sbírkou opravu opatřili. Vybralo se 110 Kč. V téže době vybídl farář v kostele, aby spraven byl kříž Filků stojící nad zámkem u Míků lomu. Rodina Filků (Brejchů) a Holých (Míků), dala kříž na své konto spraviti. Prováděl p. Marek z Bukvice.

          Oprava kapličky P. M. Sněžné (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Památné místo u tzv. „kostelíčka“bylo uvedeno do vzorného pořádku. Před 30 lety postavený žulový, nyní již zčernalý kámen (kaplička), byl důkladně vyčištěn a umyt, opatřeno 16 nových dřevěných schodů, místo povezeno pískem (Mejdrech a Kříha), obraz P. Marie Sněžné renovován a koupeno nové 5 mm. silné sklo. Pořízeno zábradlí kolem schodů a 3 nové lavičky. Oprava stala se 7. 7. 1934. Obraz renovoval p. Marek z Bukvice.

        
Nový obraz v „Bártů lesíčku“ posvěcen(Kronika Far. Olešnice 1787-1972)  
Dne 15. července 1934 posvětil duch. správce nový obraz P. Marie (Madony) pověšený na první sosně „Bártova lesíku“, který obstarala rodina Bártů, resp. Jindrů (starostů) z Olešnice č. 7 na vyzvání duch. správce.

 
         Pouťová slavnost u „kostelíčku“(Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Referát z“Hlasu lidu“ - přepis novinového článku:
22. července 1934 bylo tomu právě 30 let, kdy postavena a nyní obnovena památka založení kapličky „u kostelíčka“, zasvěcené P. Marii Sněžné. Zde nacházel mnohý ctitel mariánský útěchu, posilu i pomoc ve svých strastech a bolestech. Lid nevděčný nechal však její svatyňku zpustošiti. Přičiněním našeho nynějšího vdp. faráře Jos. Paška bylo přikročeno k opravám. Obraz P. Marie Sněžné byl mistrnou rukou p. Marka, malíře z Bukvice vzorně opraven. Kámen kapličky byl pí. Jindrovou a sl. Slonkovou a Fr. Jindrou očištěn, nové sklo zasazeno. Zbudovány nové schody p. Průkou, kostelníkem z Olešnice a p. Vejsadou z Bukové. Pořízeny nové lavičky p. J. Loškem, hajným v. v. Kolem kapličky jest vzorný pořádek, větve stromů ořezány, kameny sesbírány, pořízeno zábradlí, takže pohled na tuto kapličku v každém vzbudil velikou radost. Na požádání našeho duch. správce dostavili se z Trh. Svinů vdp. děkan J. Dobrodinský a vdp. farář F. Stupka z Jílovic, lid z Bukové, z Těšínova, ze Lhotky, z Hrádku, ba i kolonie pražských hochů, ubytovaných v útulku v Jílovicích v čele s bohoslovci Doubkem a Fulínem. Průvod vyšel ve 2 hod. odpoledne z chrámu Páně sv. Václava ke „kostelíčku. Zdejší vdp. farář uvítal všechny a podrobně vzpomněl založení „kostelíčka“. Vdp. děkan z Trh. Svinů mluvil od srdce k srdci katol. lidu a povzbuzoval lid k větší a dokonalejší úctě P. Marie. Po kázání posvěcen byl obraz P. Marie Sněžné. Po svěcení přednášely družičky M. Roubínová, M. Průková, Vlasta Jaklová, M. Dvořáková básně. Velký dojem působila mluva dítka Jiřiny Lukášové k P. Marii. Laický katecheta p. Fr. Jindra z Olešnice volal mládež dohromady pod prapor mariánský a svatováclavský. Apostrofu na P. Marii přednesl Oldřich Řežáb, studující z Čes. Budějovic, chovanec Petrinů. Po odpočinku v lese byl návrat do chrámu Páně a sv. požehnání slavnostní pouť ukončena. Nechť tato slavnost přispěje k prohloubení úcty mariánské v našem okolí.

           Tropická bouře (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Zvláštní úkaz byl pozorován dne 4. 10. 1934 cca. od 6 - 1/2 8 hod. večer na severním nebi. Stálé blýskání mající podobnost jako výbuchů benzínových nádrží event. nějaké továrny (stále na jednom místě!) vylákala k této podívané celou obec a ať bylo mudrováno jakkoliv, na příčinu pravou nepřišel nikdo. Noviny přinesly vysvětlení, že se jednalo prý o „tropickou bouři“.

Pořízení ministrantských zelených konží - 7. 10. 1934 (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Málokde je viděti, aby „služebníček oltáře“ ministrant byl oděn při mši sv. na neděli - post Pontec. a post Epiph. v zelenou konži jako kněz v zelená paramenta ač důslednost lituj. předpisů by toho vyžadovala. Duch správce rozhodl se poříditi zelené konže a proto objednal zelené sukno 2 m. d. - 1,40 šíře od firmy Hezina a spol. Humpolec (bylo zasláno 2,16m) v ceně 110 Kč, z něhož švadlena zhotovila vkusné konže a tak obohatili jsme náš kostelíček opravdovou novinkou vzbuzující zájem věřících. Pan Tomáš Veselý, výminkář zde, věnoval na týž účel 100 Kč, ostatní obstaral duch. správce sám. Výlohy: látka - 110 Kč, poštovné - 5,60, - ušití - 10 Kč.

1935 - Pořízení nových kostelních parament (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)  
Začátkem roku 1935 bylo duchovním správcem opatřeno, ev. do opravy dáno firmě Ignác V. Neškudla v Jabloné /Or. následující: zakoupen nový pluviál se štolou, bohatě vyšívaný, dlouhý (starý pluviál na protiúčet 200 Kč) s pozlacenou sponou za - 650 Kč. Zakoupen bílý ornát i s příslušenstvím, do něhož všit cenný ručně vyšívaný kříž ze starého ornátu za - 205 Kč. Opraveno mešní roucho bílé za - 80 Kč. Ze starého sametového černého pluviálu a sametového černého ornátu, po chem. vyčištění upraveno pro všední den roucho černé za - 140 Kč. Oprava maniípuli (nová látka - gratis).

        
Zakoupení křestní štoly (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 5. ledna 1935 zakoupil farář za sešlou křestní štolu (bíle-fialovou), štolu novou od Kongreg. Sester N. Sv. O. z Českých Budějovic za 51 Kč.

        
Pokladnička „andělíček vykradena podruhé (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Naše jediná pokladnička v kostele „andělíček“ bývá každoročně pravidelně vyloupena. Poprvé stalo se tak kolem Nového roku 1933 a podruhé v r. 1934, asi v tentýž čas. Zlosyn dlátem vylomil do sádry uzavřenou zásuvku a pokladničku na několika místech poškodil. Na jedné straně byla provrtána. Kolik peněz odcizil, nedalo se zjistit. Dne 6. 1. 1935 na Zjevení Páně - odhalil krádež sám farář a mimo různých úlomků sádry, našel v rozbité pokladničce cca. 50 Kč.

         
Honorář Tomáše Průky kostelníka zde, za obsluhu věž. hodin (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)  
Za obsluhu tj. řízení, natahování, mazání a menší opravy věžních hodin uvolila se obec Olešnice v ob. zased. konané koncem roku 1934, vyplácet zdejš. kostelníku T. Průkovi 100 Kč. ročně.

         
Záclonka do svatostánku (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)   
O Velikonocích upraven vkusně svatostánek na hlavním oltáři a zavěšena hedvábná záclonka do něho, kterouž upravila sl. Krista Pašková. Látka stála 16 Kč.

        
Zhotovení nového stupně u hlavního oltáře (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Starý sešlý stupeň u hlavního oltáře byl odstraněn a na jeho místo dal zhotoviti duch. správce stupeň úplně nový ze silných prken (fošen), které darovali zdejší rolníci: p. Václav Mejdrech, p. Martin Slomek, p. Vít Průka (Kadlec), p. Vrána a Kučera č. 11. Zhotovení a nátěr, truhlář Mart. Jakl - 50 Kč. Stupně užito poprvé v Olešnici dne 10. 5. 1935.

         
Darování 3 olt. ubrusů a 1 korporále (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)   
Pí. Anna Jindrová z Olešnice (zahradník) věnovala na zbožnou upomínkové zemřelé sestry Barušky Šilerové zdejšímu chrámu páně 3 oltářní ubrusy (na hlavní oltář, k P. Marii a ke sv. Šebestiánu) a jednu korporale.

        
Oprava hodin věžních (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dle přiloženého protokolu na schůzi zastupitelstva v Olešnici konané 26. 1. 1935 bylo usneseno, věžní hodiny, které duch. správce jen provisorně opraviti nechal, řádně opraviti. Oprava zadána hodináři Douchovi ze Stropnice za obnos 800 Kč.
Přepis znění protokolu: Opis protokolu v schůzi obecního zastupitelstva konané dne 26. ledna 1935, za předsednictví starosty Jana Jindry, náměstka Františka Vrány a 19 ti členého obecního zastupitelstva. Předsedající zjistil při zahájení, že schůze byla podle ustanovení zákona tři dny předem svolána, veřejně vyhlášena a že jest podle listiny přítomno celkem 14 členů, takže jest schůze k usnášení schopna. K návrhu obecní rady se finanční komisí usneseno a schváleno, nechati věžní hodiny řádně opraviti a zadati provedení opravy hodináři Douchovi v Stropnici, za čež mu bude vyplacená odměna 800 Kč, po předložení účtu obecnímu úřadu a řádné písemné 3 leté záruky, za dobrý a správný chod věž. hodin. Účet proplacen bude z rozpočtu na rok 1935, v měsíci červnu. 

         
Dar antipendium k P. Marii (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
K úctě P. Marii věnovala pí. Anna Jindrová před sv. biřmováním dne 8. 5. 1935 krásné antipendium k oltáři Panny Marie Sněžné s nadpisem „Ave Maria“. Bůh odplať dárkyni!

        
Bisk. gener. visitace a sv. biřmování v Olešnici (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V roce 1935 v květnu byla konána ve vikariátě novohradském (a sice na českých farách) od J. E. N. p. biskupa Šimona Bárty generální visitace. Na Olešnici připadla na pátek 10. 5. 1935.
Ráno v 7 hod. vyjelo J. E. vstříc „banderium“ na koních (8 jezdců), v jehož čele Vojtěch Košíček „u Králů“ J. E. u božích muk přivítal. O 3 8 hod. dojelo auto s J. E. ke slavnostní bráně vedle pomníku padlých, kdež byla J. E. přivítána od malé pětileté družičky Věrušky Krejčové (Troskářů), která podala J. E. bílou kytici. Dále vítá druhá družička Vlasta Jaklová a Jiřina Lukášová, žákyně III. třídy ob. šk. zde (za školní děti a biřmovance). Za obec. zastupitelstvo přivítal J. E. zdejší starosta Jan Jindra, za osadu a duchovenstvo sám duch. správce. V. p. biskup zřejmě dojat, poděkoval všem za vřelé přivítání a odebral se do fary. V 8 hod. začínají posv. funkce: mše sv. - visif. tabern - udělování pln. odpustků, zkouška dětí, kázání a sv. přijímání. Biřmovanců bylo 157. Účast osady veliká.

         
Podlaha ve farní kuchyni (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Na žádost duch. správce byla povolena p. vládním komisařem Dr. Somarem  z Č. Budějovic nová podlaha do farní kuchyně z jedlových prken, kteroužto práci zadával p. nadlesní Ot. Streinz z Olešnice.

        
Euchar. Kongres v Praze (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Koncem měsíce června 1935 byl v Praze pořádán celostát. Euch. Kongres, který vyzněl jako mohutná manifestace katolického lidu ke Kristu Králi. Legcitem sjezdu byl sv. Otcem jmenován Jan kardinál Verdier, arcibiskup pražský. Z olešnické osady zúčastnilo se sjezdu 13 osadníků.

         
Válka italsko-habešská (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Dne 4. 10. 1935 začala bez všeho vypovězení, válka italsko-habešská a Bůh ví jak dlouho bude prolévána lidská krev.

         
Spousty sněhu (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Z 21. na 22. října 1935 v noci napadlo tolik sněhu, že většina ovocných, listím ozdobených stromů vzalo za své. V obou farních zahradách způsobil sníh veliké škody.

        
Jan Jindra - Beluša (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)  
Pan Jan Jindra výminkář z Olešnice, dlící již několik roků na Slovensku v Beluši u svého syna vrch. čet. strážmistra, navštívil svojí rodnou obec a k radosti nás všech zapsal tento dobrý dědeček své jméno do pamětní knihy.

         
J. E. Msgre. K. Kašpar, arcib. praž. - kardinálem (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)   
Dne 21. 11. 1935 došla oficielní zpráva, že J. E. arcib. pražský, Msgre. Karel Kašpar byl Sv. Otcem Piem XI. kardinálem jmenován. Syn česk. učitele kardinálem sv. Církve římské!! Zpráva vzbudila v celém čes. národě, jakož i v celém světě pochopitelně radost a nadšení. J. E. Msgre. Karel Kašpar je šestým kardinálem na stolci sv. Vojtěcha, který byl ozdoben purpurem kardinálským. Arcibiskupové pražští dle posloupnosti:
1. Jan z Vlašimi zv. Očko „nástupce sl. Arnošta z Pard.
2. Arnošt z Harrachu
3. Bedřich ze Schwanzenberku
4. František hrabě Schönborn
5. Lev Skrbenský z Hřiště - žije dosud na Moravě v Dol. Loučce
6. Karel Kašpar - jemuž žehnej Vš. Bůh

1936 - Mírná zima (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Zima 1935 - 1936 byla neobyčejně mírná. Měsíc leden 1936 je tak krásný jako květen. Sněhu skoro ani dosud nebylo. Lidé pracují celou zimu venku jako na jaře. Sluníčko mile hřeje - a srdce lidské se směje. Snad proto že nemusí tolik topit - není paliva, ani peněz naň - a tak i snad brzy přejde obávaná zima. Jaké bude jaro je jiná otázka.
Pohřeb vldp. P. Kazimíra Tůmy z Nových Hradů(Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Bolestná zpráva o úmrtí našeho dobrého P. Kazimíra otřásla celým krajem. Dne 5. ledna zemřel v nemocnici v Gmündu R. P. Kazimír M. Tůma. Pohřbený byl dne 9. 1. 1936 v Nových Hradech za účasti cca. 30 kněží.

      
Fialová záclona na obraz hlav. oltáře - zakoupení (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)  
Dne 21. února 1936 došla od Kongregace Sester N. Sv. Olt. z Č. Buď. duchovním správcem objednaná záclona na oltářní obraz pro dobu postní. Záclona je z vlněné látky s našitým bílým křížem v ceně 248 Kč. Nejmenovaný dobrodinec věnoval na týž účel 200 Kč. Stará, od molů zničená a vybledlá záclona byla odstraněna.

        
Pokladnička „andělíček“ vykradena potřetí (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
V den patrocinia P. M. Sněžné dne 9. srpna 1936 hlásí F. Průka kostelník v 3 na 8 h. ráno, že „andělíček“ opět vyloupen. Zlosyn, asi tentýž, jako již po dvakráte, odrazil zámek od pokladničky a obnos - dle zdání cca. 50 Kč odcizil. Andělíček byl před časem řádně opraven, natřen nyní byl úplně zničen.

         Obvod farní domem č. 102 v Údolí (Niederthal)(dohoda)(Kronika Far. Olešnice 1787-1972)  
Na dotaz zdejšího farního úřadu v příslušnosti (farním obvodem) domu č. 102 v Údolí (Niederthal), sděluje farní úřad Nové Hrady dne 4. 10. 1936, že dům s č. 102 v Údolí, k jejich farnosti nepatří. Právem tedy patří k faře olešnické.

         
Omezení poutí „u kostelíčka“ (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Každoročně před naší poutí (patrociniem) Bl. P. Marie Sněžné, bývá pořádána okázalá slavnost „u kostelíčka“. V r. 1936 připadla ona slavnost na 2. 8. Zúčastnili se též (ovšem bez jakéhokoliv pozvání ze strany faráře) dva perníkáři (cukráři se stánky z Trh. Svinů). Vozka jejich při vjezdu poškodil - (vytáhl) sloup závory, by snáze projel. Incident tento, jakož i znečistění místa kolem kapličky odházenými papíry dal zdejšímu p. nadlesnímu Ot. Streinzovi neblahý podnět věc hlásiti u měst. revíru v Č. Budějovicích s návrhem, by byly ke kostelíčku poutě zakázány a farář aby zaplatil škodu způsobenou vytažením sloupu cca. 8,40 Kč. Věcí zabýval se též okr. úřad a žádal vyjádření.
Konečně vyřízena záležitost pouti u kostelíčka tak, že smíme jen dvakrát ročně s průvodem bez okázalosti, jen se jíti pomodlit ke kostelíčku a před tím uvědomit o průvodu správu zdejšího polesí.

        
Nábož. vyučování v Bukové na I. oddělení (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Správě školy v Bukové došel přípis, že od poloviny listopadu 1936 má se na škole vyučování řím. katol. nábož. stáhnouti na jedno oddělení. Duch. správa v Olešnici rekrutovala proti tomuto vynesení zem. okr. rady v Praze, ale bylo sem příp. okr. šk. výb. v Č. Buděj. oznámeno, že i N. B. Kons. v Č. Buděj. rekrutovala v ten smysl, aby zdejší duchovní správa učila 2 hod. týdně gratis. Duch. správa podřídila se vynes. zem. šk. výboru a vyučuje v Bukové 2x týdně 1 hod.

 
Opětovné vyloupení pokladničky ve zdejším kostele (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Po třetím vyloupení „andělíčka“ dal duch. správce zříditi do kostela pokladničku dřevěnou, která k našemu úžasu byla dle zdání ve svátek sv. Štěpána 1936 večer zase násilně vypáčena a obnos  - několik Kč znovu ukradeno. Nevíme si jiné rady, aby nám zloděj dřevěnou pokladničku nezničil úplně, než nechati ji otevřenou a vybírati oběti denně.

        
Karel Mejdrech - bohoslovec (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Po maturitě na českobuděj. gymnáziu vstoupil zdejší rodák Karel Mejdrech do arcib. kněž. semináře v Praze - Dejvice a poprvé o Vánocích 1936 představil se zdejší osadě jako bohoslovec a pilný akolyta při bohoslužbách.


         
Válka habešsko-italská a rev. španělská (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Sotva doznělo řinčení zbraní v Habeši, kteréž trvalo cca. rok, dochází ve Španělích k dom. revoluci, která s malou přestávkou o Vánocích, nyní s větší intensitou se bojuje a hlavní město Madrid stále odolává náporu povstaleckých milicí.

1937 - T. G. Masaryk zemřel(Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
První president Československé republiky, president Osvoboditel T. G. Masaryk zemřel na zámku lánském v úterý 14. září 1937 v 3 h. 29 min. v noci, když naplnil svého života 87 let, 6 měs. a 7 dní. Do všech končin republiky a do celého světa se rozletěla tato bolestná a smutná zpráva. Srdce věřícího člověka je srdce vděčné, láska křesťanská je láska všeobecná a mocnější než smrt. Povinnost vděčnosti a lásky nás vede k Věčné Milosrdné Lásce, která jediná dovede snahy, počiny a zásluhy všech bez výjimky, jak jednotlivců, tak celých národů - s dokonalou spravedlností oceniti
a s nesmírnou svou dobrotivostí odměniti. President Osvoboditel není již mezi živými. Jeho tělo odpočívá na Lánech a jeho duše kéž přijme dobrotivý Bůh milostivě. Kéž sv. Václav, první panovník velikého státu, jest přímluvcem Boha za obnovitele a Osvoboditele státu československého!

1938 - Dar antipendium (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)  
Sl. Marie Jindrová z Olešnice č. 129 t. č. služebná u pa. Dra. Gregory v Trh. Svinech, darovala našemu kostelu (k jesličkám) pěkné antipendium s výšivkou: „Sláva na výsostech Bohu“ s žádostí by užíváno byla antipendia toho k jesličkám v době vánoční.

         
Polární záře - magnet. bouře (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)  
Krásný úkaz na nebi až k zenitu dosahující objevil se dne 25. 1. 1938 od cca. 7. h. več. až cca. do 10 h. Působením slunečních skvrn povstala pol. záře, jejíž odlesk tzv. „koruna“ hýřil přímo pestrými barvami, kteréž protínaly sloupce bílých paprsků.
Druhý úkaz, který byl 15. 1. 1938 řádně ohlášen, způsobil v celém světě paniku k nepopsání. Jedni považovali záři tuto za erupci sopečnou, jiní za požár Prahy… reflektory.. atd., docela za znamení posledního soudu byl úkaz považován a lidi byli tak přestrašeni, že volali: „Bože, kam budeme utíkat!“. Prý i hasiči na mnoha místech vyrukovali se stříkačkami, ale s nepořízenou se vraceli. Záře tato resp. „magnetická bouře“ byla tak úchvatně krásná a se stále měnící, že podobný úkaz snad posledně před 100 lety byl na obloze pozorován, ovšem ne tak intensivní.

         
Msgre A. Hlinka mrtev (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)  
Msgre Andrej Hlinka zemřel v úterý dne 16. srpna 1938 ve 23.05 hod. Zemřel klidně s křížem v ruce v Rožumberoku na Slovensku. Msgre A. Hlinka, apošt. protonotář a farář rožumberský, předseda slovenské ludové strany a poslanec československý, odchází s tohoto světa ve věku 74 let po životě velmi bohatém na události a tak bojovném, neklidném a prudkém, jako byl celý Hlinkův osobní styl a temperament.

         
Zjišťování nordické rasy (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)  
K zjišťování arijského původu v Německu, pracují všechny farní úřady na vystavování úředních listů přibližně již celý rok. Akce dosud není skončena.

         
Poměry v Čechách v září 1938 (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Politické poměry po obsazení země rakouské od Němců se stále více vyhrocovaly i u nás působením strany Sudetoněmecké - (Henlein) - tzv. karlovarskými požadavky. Až konečně došlo k vyhlášení stanného práva.

       
Mobilizace (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V  17 okresech vyhlášena byla v Čechách mobilizace z pátku na sobotu (z 23. na 24. září 1938) v 10 hod. noční.

        
Události roku 1938 (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Nová vláda generála Syrového. - Svízelné jednání v Godesbergu. - Odstoupení presidenta Dr. E. Beneše. - Strach před válkou a útěk většiny lidí z Olešnice s potahy a zásobami. - Skoro měsíc se na školách nevyučuje. - Mnichovská konference 4 mocností: Německo, Itálie, Anglie, Francie. - Sudety připadají pod Německo. - Vyměřují se hranice a zabírají lesy.

        
Kostelíček zabrán(Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
I náš drahý a milý „kostelíček“- poutní a památné místo za krásného podzimního dne i s lesy zabrán. Obec Olešnická ztratila i všechny selské lesy „nad zámkem“, „u liščí skály“.

        
Hranice(Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Hranice vedou nyní za obcí Bukovou k Petříkovu k tzv. „Fialově rampě“.

         
Vldp. Fr. Stupka mrtev (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Jilovický dp. farář František Stupka zemřel ve věku 44 roků dne 27. 11. 1938 po dlouhé chorobě na krvácení mozkové a 30. 11. po slavném pohřbu (18 kněží) k věčnému odpočinku do Pelhřimova převezen.

        
Volba nového presidenta Dr. E. Háchy (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 30. 11. 1938 zvolen byl Dr. Emil Hácha rodák z Trh. Svinů třetím presidentem republiky. Národní shromáždění republiky čsl. ho zvolilo 272 hlasy z 312 odevzdaných hlasů.

1939 - Umrtí sv. Otce Pia XI. (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Jeho svatost Papež Pius XI. zesnul v Pánu dne 10. února 1939 v 5. 31 hod., aby došel u Ježíše Krista, jehož byl náměstkem na zemi po 17 let, plně zasloužené odměny. Smutek rozhostil se po celém světě, v nebi však nový přímluvce u Boha za lidstvo, jehož mír byl nejvroucnějším přáním zesnulého velikého papeže.

       
Volba nového papeže (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Rádiová zpráva oznámila večer dne 2. března 1939, že právě odpoledne kolem páté hod. byl zvolen kardinál Eugen Pacelli papežem. Přijal jméno Pius XII. Církev má opět viditelnou hlavu, stádce Kristova a nového náměstka Kristova. Svatý Otec Pius XII. se narodil v Římě 2. 3. 1876, takže v den volby dovršil 63 let věku. Všeobecně se velebí jeho hluboká zbožnost a skálopevná víra, jeho neobyčejná dobrota srdce, velké vzdělání, všestranný rozhled a pochopení pro všechny velké otázky přítomné doby. Svatý Otec Pius XII. zasedá na stolec sv. Petra v době pro církev katolickou nadmíru těžké v pevné důvěře ve slovo Božího Spasitele: „ Já s vámi Jsem“. Pomáhejme mu v jeho těžkém úřadu vroucí modlitbou a chovejme se ve všem svém jednání jako věrné dítky katolické církve.

         
Umrtí  P. Václava Bauernöpla
Dne 6. 3. 1939 zemřel v Praze u Mil. Bratří olešnický rodák P. Václav Bauernöpl, kněz, který dne 19. 5. 1886 slavil v místním kostele primiční mši svatou. Pochován byl 8. 3.1939 na vinohradském hřbitově v 10 hod. dopoledne

        
Korunovace Pia XII. (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 12. 3. 1939 byla slavná korunovace papeže Pia XII.

Dohoda Slov. - Něm. na odtržení Slov. a P. Rusy od Čech (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 14. 3. 1939 hlásil rozhlas čsl. z Prahy, že Dr. Tiso, min. předseda krajina slovenské, učinil první kroky v Německu na odtržení Slovenska a Pod. Ukrajiny od Čech.

         
Další světové události (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 14. 3. 1939 p. president Dr. Hácha a min. zahraničí Chvalkovský v Berlíně jednali o převzetí Čech a Moravy pod německou ochranu - protektorát.


         
Obsazení Čech a Moravy Němci (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
15. 3. 1939 česká republika postavena pod protektorát Německa, tj. Čechy a Morava obsazeny německým vojskem. Téhož dne první návštěva vůdce Adolfa Hitlera v Praze na hradě. Dne 16. 3. 1939 Německo protektorem Slovenska k žádosti Dr. Tisa.

Zlaté kněž. jubileum. J. E. dr. Š. Bárty, bisk. českobud. (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Dne 16. 3. 1939 oslavil své zlaté (50r.)kněžské jubileum náš milovaný arcipastýř J. E. Dr. Šimon Bárta, biskup českobudějovický, jemuž z hlouby srdce se všech stran bylo blahopřáno a vzpomenuto jeho plodného a bohumilého života.

         
Svět zmítaný válkou (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Od podzimu r. 1939 zmítají válečné plameny světem. Celou zimu menší válečné operace na moři mezi Anglií a Francií s jedné a Německem s druhé strany. Německo obsazuje Grónsko, Polsko, Finsko, bojuje s Ruskem. - Německo obsazuje Norsko, Dánsko, Belgii a Holansko. Současně (květen 1940) vedou se tuhé boje ve Francii. V důsledku správného zásobování armády a úsporného hospodaření, zavádějí se lístky na potraviny, prádlo a šaty. Boty lze dostati ke koupení jen na zvláštní poukazy vystavené od obecních úřadů. Gumové boty a zvláště lepší druhy nepřicházejí vůbec v úvahu. Ceny kožených bot dostoupily výše 160 Kč i více, vysoké boty až 600 Kč.

        
Kruté mrazy (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Není pamětníka tak kruté zimy a tolika mrazů, jako bylo poslední zimu. Od 5. 12. 1939 mrzlo denně, výjimkou několika jenom dnů do 5. 4. 1940. Ale i po této lhůtě bylo tak zima, že stromky vykvétají teprve koncem května. Listy stromové nejsou dosud vyvinuté, ač již dosti teplé počasí panuje. Ježto málo kdo byl na tak tuhou zimu připraven a příděl uhlí (na lístky) byl nepatrný, chodili lidé, by mrazem nezhynuli celou zimu do lesa na dříví, event. chrastí. Pomrzlo spousta stromů, zvlášť hrušní a co nezničil mráz, zničili zajíci, hledajíc u lidských obydlí svou záchranu.
1940 - Polomy v lesích(Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Sněhem, mrazy a věkem způsobeny byly nesmírné škody v lesích a zahradách za této příšerné zimy. V lesích to vypadalo jako na bojišti, stromy přelámány, vyvraceny, ležely na haldách, což působilo tíživě na majetníky, kterým způsobeny nesmírné škody.

         
Umrtí J. E. Dr. Šim. Bárty, biskupa čes.buděj. (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Jeho Excelence njdp. Dr. Šimon Bárta, biskup českobudějovický zemřel ve čtvrtek 2. 5. 1940 ve 3 hod. odp. Zemřel po dlouhé a strastiplné nemoci, v níž neprojevil ani slůvka nelibosti, nezmínil se ani slovem o bolestech, přijal svůj kříž s pravou a křesťanskou pokorou a odevzdaností do vůle Boží. V posledních nedělích vypověděl mu celý organismus službu, trpělivě čekal, dokud ho Pán nad životem a smrtí nezavolá. V den Kr. Nanebevstoupení vzal Kristus na nebesa i jeho duši. Dne 7. 5. 1940 byl pohřben v Č. Budějovicích na hřbitově u Otýlie.

         
Válečné události delik. rázu (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 26. 5. 1940 kapituloval belgický král Leopold a s ním 1 mil. belgic. vojska, zbylá belgická armáda bojuje dále ve Francii pod generálem Fierlotem.

         
Dar našemu kostelu (černý pluviál) (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
K  žádosti duch. správce daroval spolek CH. Kl. N. sv. Olt. krásný černý pluviál se štolou, zhotovený Kong. Sester N. S. O. v Č. Buděj., který k radosti naší došel 3.6 1940

          
Itálie vypovídá válku (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 10. 6. 1940 vypověděla Itálie - co spojenec Německa, Anglii a Francii válku a 11. 4. nastupuje do boje.

         
Obsazení Paříže (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 14. 6. 1940 obsazují německé branné síly Paříž. 25. 6. příměří a dání podmínek
k  separátnímu míru - schůzka Francie a Německa v památ. vagoně.

         
Zastavení nepřátelství mezi Něm. a Francií (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V noci z 24. na 25. června 1940 v 1 h. 35 min. zastaveno nepřátelství mezi válčícími stranami Něm. a Francií a zároveň zastavení všech bojů v poražené Francii.

         
Průvod Bož. Těla přeložen (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Nařízením N. B. K. v Čes. Budějovicích přeložen průvod Bož. těla v roce 1940 na nejbližší neděli tj. z 23. 5. na 26. 5.

        
Peněžní dar na černý pluviál (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
K naší žádosti darovala sl. Božena Zettlová v Trh. Svinech - zdejší dlouholetá industr. učitelka 500 Kč na zakoupení černého pluviálu. Jelikož mezi tím kladně vyřízena naše žádost a pluviál gratis darován, věnoval duch správce obnos na opravu a vymalování kaple ve Lhotce, což provedl p. Jar. Marek, malíř z Bukvice za 400 Kč.

1941 - Monstrance dar (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Na výzvu v podání žádosti chudých kostelů o přidělení monstrance, podána zdejším farním úřadem pokorná žádost, která k nevýslovné radosti naší pozit. vyřízena byla a náš chudý kostelíček zaskvěl se o Velikonocích novou monstrancí, kterou dle připojeného formuláře posvětil sám duch. správce. (Dar pravděpodobně z pozůstalosti zvěčněného Njdp. biskupa Š. Bárty. „Zaplať Bůh dárci“.

         
Smrt J. E. Kardinála Dr. Karla Kašpara (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 21. 4. 1941 v 1 h. ranní zesnul V Pánu v arcibisk. rezidenci na Hradčanech v Praze po dlouhé nemoci. J. E. Dr. Karel Kašpar, kardinál, kníže - arcib. pražský a primas český ve věku 71 roků (nar. 16. 8. 1870). Tělesná schránka byla balzamována a 24. 4. 1941 ve chrámu sv. Víta do hrobky arcibiskupů pražských k věčnému odpočinku uložena.

         
Otevření něm. školy v Olešnici (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 24. 5. 1941 byla slavnostně v Olešnici otevřena německá škola za účasti asi 100 hostí. Několik dní před tím se započalo s vyučováním.

         
Plot kolem farní zahrady (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Na žádost duch. správce u vlád. komisaře v Č. Budějov. povolen nový plot kolem farní zahrady. S prací počalo se 31. 5. 1941… dosud se udělala cca. 1/3 a práce „prý pro nedostatek hřebíků“ asi za týden se zastavila.

         
Primice dp. Karla Mejdrecha (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V neděli dne 6. července 1941 obětoval ve farním kostele v Olešnici první mši sv. novosvěcenec Karel Mejdrech z Olešnice čp. 19. Na kněze byl vysvěcen 29. června 1941 ve velechrámu sv. Víta v Praze, kde konal bohoslovecká studia. Narodil se 29. října 1916 v Olešnici čís. 19. Při primici kázal Msgre Dr. Kudrnovský, profesor na teolog. fakultě v Praze.
Přepis novinového článku z „Jihoč. jednoty“: V neděli dne 6. července 1941 byla Olešnice u Trhových Svinů svědkem, veliké slavnosti. Blízko křtitelnice, kde byl křtěn - u hlavního oltáře, ke kterému přiklekal tři roky jako ministrant, obětoval K. Mejdrech svou první mši svatou. Ku stolu Páně uvedl jej olešnický farář dp. Josef Pašek, a asistoval mu společně s univ. prof. Msgre Dr. A. Kudrnovským, bohoslovcem Kubínem, Holoubkem, Němcem, Bendou a Kroupou. Průběh slavnosti byl opravdu krásný. Ráno o půl deváté vyšel z kostela dlouhý průvod družiček spolu s duchovními a za hlaholu zvonů a hudby došel do domu radosti. Ve velké selské světnici, plné příbuzných a družiček, odebral farář J. Pašek rodičům krásnými slovy jejich syna ze svazku rodiny do svazku většího - Církve. Potom poděkoval novosvěcenec svým radostí slzícím rodičům za vychování a obdržev rodičovské požehnání, vyslechl básně družiček, Vlasty Tomáškové a M. Jindrové. Na prahu domu loučila se s ním
R. Homrová. Doprovázen hudbou a velikým zástupem lidí, kráčel primiciant obklopen družičkami rodnou obcí do kostela. Před chrámem měl kázání učitel novosvěcence, prelát, univ. prof. Msgre DR. A. Kudrnovský. Krásně vyložil úkol kněze v naší době a ukázal na štěstí a splnění přání rodičů. Po kázání vešel primiciant do chrámu, napřed osloven ještě družičkou L. Jindrovou. Slavná mše svatá doprovázena byla pěkným zpěvem chrámového sboru, řízeného říd. uč. v. v. T. Soukupem. Po mši sv. udělil novosvěcenec napřed rodičům a sourozencům, potom všem lidem své novokněžské požehnání. Domácí primiční slavnost byla zakončena v sedm hodin večer sv. požehnáním, na němž zpíval novosvěcenec spolu s bohoslovci Kubínem a Němcem krásné litanie loretánské. Pro Olešnici byla tato primiční událost slavnou a radostnou. Vždyť od poslední primice, která tu byla naposledy obětována, uplynulo plných 80 let. - K. Mejdrech studoval na Jirsíkově gymnasiu v Budějovicích, odkud si odnesl většinu vysvědčení s vyznamenáním. Kněžská studia vykonal na arcibiskupském semináři v Praze. V Olešnici je velmi oblíben a všichni krajané mu přejí ve vznešeném povolání mnoho zdaru a Božího požehnání.

         
Internace dp. faráře Josefa Paška (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 1. září 1941 časně ráno po mši sv. byl dp. farář Josef Pašek zatčen říšskou tajnou státní policií a odvezen do Budějovic, kde byl internován. (Důvodem bylo, že nechtěl sundat kříž, který visel na chodbě před farním úřadem). Z Budějovic byl převezen do Terezína a odtud v prosinci 1941 převezen do koncentračního tábora v Dachau v jižním Německu. Vedením duch správy v Olešnici po dobu jeho nepřítomnosti pověřila kapitulní konsistoř v Budějovicích Pavla Štenberka, kaplana v Trhových Svinech, který Olešnici administroval excurrendo.

         
Dpp. ze Střížova vykonává mše sv. o nedělích (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Poněvadž dojíždění na nedělní mši sv. bylo pro kaplana Štenberka z Trh. Svinů obtížné (byl v Trhových Svinech pro duchovní správu sám, neboť tamní p. děkan byl rovněž už od září 1939 internován koncentračním táboře), ustanovila kapit. konsistoř administrátorem v Olešnici dp. Václava Knittla, kooperátora ve Střížově. Nově jmenovaný administrátor koncem listopadu 1941 skutečně do Olešnice přišel, kostel a faru si prohlédl, ale ihned prohlásil, že se mu zde nelíbí a že administraturu nepřijímá. Po zdržení asi jednohodinovém opět Olešnici opustil. Zůstal proto administrátorem kaplan Štenberk z Trh. Svinů. Na nedělní služby Boží dojížděli však po celou zimu dpp. ze Střížova a to jmenovaný dp. Václav Knittl a dp. Bohumil Hassman, administrátor ve Střížově, oba z řádu Křížovníků. Byla to od nich oběť nemalá a chvályhodná.

        
„Půlnoční mše sv. na Štědrý den“ (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Kvůli nebezpečí leteckých útoků je nařízené všeobecné zatemnění všech domů a obcí, vztahovalo se i na kostely a proto nebylo možno o vánocích slaviti obvyklou půlnoční mši sv. Na základě zvláštního indultu sv. otce byla jako v jiných kostelích i v našem kostele sloužena tato „půlnoční mše sv. již na Štědrý den před večerem. Věřící měli povoleno přistoupiti při této mši sv. i ke sv. přijímání. 

1942 -Farní zahrada odňata  (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V únoru roku 1942 oznámil patronátní úřad v Budějovicích, že ruší smlouvu po propachtování velké zahrady dp. Josefu Paškovi. Žádosti o přepachtování této zahrady, již vždycky užíval jenom duchovní správce v Olešnici, dp. Štenberkovi byly zamítnuty. I malá zahrada pod zámkem byla faře odňata a propachtována německé škole v Olešnici.

         
Odevzdání zvonů (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Na jaře 1942 museli býti odevzdány zvony všech kostelů a kaplí pro účely válečné. Z osady naší přišly o svůj zvon všechny tři přifařené obce. Zvony na věži v Olešnici zůstaly ušetřeny, neboť dva zvony jsou železné, pro válečný průmysl bezcenné. Třetí zvon - nejmenší, bronzový, byl pro své stáří zařazen do skupiny zvonů nejnevhodnějších (skupina D) a jako takový byl osadě ponechán. Vývěsem ministerstva hospodářství a práce ze dne 8. května 1942 byl však tento zvon přeřazen ze skupiny D do skupiny C (zvony hodnotné (ne nejhodnotnější)), bohudíky bylo však povoleno, aby i nadále zůstal na věži.


         
Smrt dp. faráře Josefa Paška (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Koncem července 1942 došla ze správy koncentračního tábora v Dachau bolestná zpráva: dp. Josef Pašek, farář v Olešnici, zemřel v koncentračním táboře Dachau dne 26. července 1942. Jeho tělo bylo tamtéž spáleno a urna s popelem zesnulého došla jeho příbuzným v Cepu a byla v tichosti pohřbena na hřbitově v Suchdole nad Lužnicí. Po smrti dp. faráře Paška byl Pavel Štenberk, kaplan v Trhových Svinech, formálně ustanoven administrátorem excurrendo v Olešnici.

        
Bohoslovec Jaroslav Lilák z Petříkova (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
V září 1942 vstoupil Jaroslav Lilák z Petříkova do kněžského semináře v Budějovicích jako bohoslovec. Bohužel brzy potom musel jako většina jiných bohoslovců z nařízení úřadu práce odejít na nucenou práci do Říše.

         
Nové velum (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V prosinci 1942 zakoupeno bylo pro kostel nové velum na ciborium od chrámového družstva v Pelhřimově, a nová bursa pro zaopatřování od sester Nejs. svátosti u srdce Páně v Budějovicích.

1943 - Dp. administrátor František Haláček (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 12. března 1943 nastěhoval se do Olešnice nový administrátor, dp. František Haláček, rodák z Radoslic u Kamenného Újezda, narozený 6. dubna 1914, na kněze vysvěcený v r. 1939. Přinášel si s sebou zákeřnou nemoc, která hlodala na jeho zdraví. Ale přinášel i velkou horlivost pro spásu duší a zvláště velikou lásku k Nejsvětější svátosti oltářní. Svou milou povahou rázem si získal srdce osadníků. Pro svou nemoc ve školách učiti nemohl, vyučování v nich zastávala duchovní správa z Trh. Svinů. Kratičké bylo jeho působení zde. Ale jeho hluboká zbožnost a trpělivá a radostná obětavost stonásobně vynahrazovala, na co nestačily jeho síly tělesné. Zvláště zásluhy o osadu si získal tím, že povzbuzoval a vedl věřící k lásce k Nejsvětější svátosti oltářní a častému přijímání sv. svátostí, a tím, že založil na osadě Apoštolské modlitby.

         
Smrt dp. Haláčka (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 28. května 1943, právě v den po kanonické visitaci ulehl nadobro P. Fr. Haláček. Nemoc byla beznadějná. V červnu po svátku Nejs. Trojice dal se převésti domů do Radostic a tam zemřel 17. srpna 1943. Odpočívá na hřbitově v Kamenném Újezdu.

        
Administrátor Pavel Štenberk (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Po smrti dp. Frant. Haláčka byl opět Pavel Štenberk, kaplan v Trh. Svinech, jmenován administrátorem excurrendo.

         
Přidělení farní zahrady (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Farní malá zahrada pod zámkem, byla pro rok 1943 a léta další opět přidělena duch. správci.

         
Nový admin. dp. Ferdinand Klíma (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 1. prosince 1943 nastupuje do Olešnice nově jmenovaný administrátor dp. Ferdinand Klíma, dosud druhý. kaplan v Trhových Svinech.

1944 - Zatčení dp. Štenberka (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Začátkem února 1944 byl v Trh. Svinech zatčen dp. Štenberk gestapem a odvezen přes Čes. Budějovice, Terezín do Zásmuk, do internačního domu františkánského kláštera. Tam pobyl až do konce války a s převratem vrátil se domů. Ustanoven byl pak administrátorem fary Pošné u Pacova.

         
Duchovní správce dp. Brož (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dp. Ferdinand Klíma byl vystřídán na Olešnici P. Františkem Brožem kaplanem ve Švihově.

1945 - Dp. Karel Kubíček (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Od ledna 1945 působil v Olešnici dp. Karel Kubíček, býv. kaplan v Počátkách. Setrval zde do září 1945, kdy jej vystřídal dp. František Votruba, administrátor v Jilovicích.

         
Rok míru 1945 - konec II. sv. války (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Německá válečná mašinérie, která utrpěla od spojenců četné porážky na všech frontách, jak v Africe proti spojeným vojákům Anglo-americkým, které pokračovali v Itálii, tak v Rusku od porážky u Stalingradu, hroutilas ponenáhlu, ale jistě a blížila se k neodvratitelnému konci. Anglo-americké letadla denně bombardovala německé továrny, trati, města, vojenské cíle, mařila přísuny armády.
Od června 1944, kdy se podařilo Angličanům provést invazi na severním pobřeží Francie, byla německá vojska rozdělena na tři fronty a na všech ustupovala. Třebaže něm. vláda používala všech donucovacích prostředků, aby přiměla vojsko i civil. obyvatelstvo k nasazení všech sil, bylo jasno od počátku, že spravedlnost musí zvítězit a boj proti Bohu i právu a spravedlnosti jest předem prohraný, ať jej vede kdokoliv. Němci ztráceli denně město za městem, uvnitř se sabotovalo a tak nastal toužebný okamžik koncem dubna 1945, kdy vojska Anglo-americké dorazila k našim hranicím, osvobodila naše krajany v něm. koncentračních táborech a postupovala směrem k Labi, kde se setkala s vojsky ruskými. Zbytky něm. armády byly obklíčeny, Hitler předával voj. velení na generála Dönitze, jemuž pak dne 9. května 1945 připadla úloha podepsati kapitulaci.

         
Pražské povstání (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Mezitím v Praze dne 5. května vznikla revoluce obsazením budovy čes. rozhlasu a čes. vysíláním zpráv i hudby bez dvojjazyčného opakování. Jak radostná a podivuhodně neuvěřitelná to byla chvíle v sobotu 5. května 1945. Rázem byly shazovány dvojjazyčné firmy a německé nápisy (někde už v pátek večer). Vlastenecké písně a radost šířila se po celém národě. A tu v poledne nastal boj o rozhlas, jehož se chtěli zmocniti a přechodně Němci ztlumiti, boj se rozšířil do pražských ulic a trval až do rána 9. května. Byly stavěny barikády proti Němcům, kteří v poslední chvíli prohrané války chtěli zpustošiti klenot čes. země. Padlo za oběť přemnoho čes. lidí, umělecké památky (pražská radnice s orlojem) aj. 

         
Spojenci u nás (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V těchto dnech dorazila četa Anglo-amerických armád na naše území přes Plzeň až ke Zdicům, takže mohla býti snadno k disposici pomoci Pražanům, leč nebylo jejich pomoci žádáno. Z východu od Slovenska přes Moravu, kde velmi urputně postupovala a bojovala, zvláště v Brně, přicházela ruská armáda. Hlavní voj dosáhl našeho území až ve středu ráno 9. května směrem od severu (z Berlína), pak i z jihu směrem od Vídně. Vojska Anglo-americká obsadila západní část (od Vltavy na západ), vojska ruská východní část včetně Prahy a okolí. Hranici tvořily řeky Vltava - Labe. Tyto spojenecké armády vyčistily pak s pomocí našich lidí krajiny a lesy od esesmanů, kteří byli porůznu schováni po delší čas a prováděli ještě různé přepady.

         
Příjezd presidenta rep. vlády (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Brzy po skončení války dostavil se slavně do sídelního města i president republiky dr. Ed. Beneš se svojí nově ustanovenou tzv. „košickou vládou“, složenou ze zástupců emigrace londýnské (Hála, Šrámek, Stránský a. j.) a ruské (Gottwald, Nejedlý). V Košicích po jejich osvobození vyhlásila nová vláda základní směrnice pro řízení osvob. státu.

        
Lidové soudy (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Hlavní původci krutostí - něm. SS vojáci, byli v několika dnech vyřízeni. Všichni Němci na našem území internováni až do dalšího rozhodnutí. Viníci postaveni před lidové soudy a potrestáni, ostatní odsunuli za hranice. Po konečném odsunu, který byl proveden v následujících dvou letech, zbylo na našem území jen 250 tis. Němců tzv. menšinových práv. Všichni zrádci, ať německého nebo čes. původu byli postaveni před mimořádné lidové soudy a ti kteří způsobili smrt čes. občanů, potrestáni po právu smrtí, ostatní odsouzeni k žaláři. Takový osud stihl i jednoho z největších škůdců našeho národa - K. H. Franka a rovněž i všechny zajištěné vedoucí konc. táborů. Česká protektorátní vláda byla rovněž souzena. Bývalý president Hácha zemřel v pankrácké nemocnici během zajištění. Hlavní viníci členové něm. vlády byli souzeni v Norimberku před mezinárodním tribunálem a většinou odsouzeni k smrti (Goering, Hess, atd.). Hitler se zastřelil sám dřív, Goebels rovněž.

         
Vnitřní úprava státu (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V našem státě se utvořily 4 politické strany: lidová, nár. socialistická, soc. demokratická, komunistická. Jejich zástupcům v poměrném zastoupení předali správu obcí, měst (místní, okresní, národní výbory). Na podzim bylo ustanoveno prozatímní nár. shromáždění, aby připravilo prozatímní zákony (dekrety). Od území byla oddělena Podkarpatská Rus a přidělena k Rusku. Jinak zůstaly hranice z r. 1937. Na podzim 1945 spojenecká vojska opustila území ČSR.

         
Smrt dp. J. Paška dle skutečnosti (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Pan farář Josef Pašek podle zjištění Vldp. vikáře Jana Dobrodinského, spoluvězně v Dachau, byl 20. května 1942 navečer zařazen do tzv. invalidního transportu a za noci odvezen. Dle všeobecné tehdy tamní praxe lze za jisté míti, že následující noci, tj. z 20. na 21. května, tento invalidní transport a v něm dp. farář Pašek a dp. farář opařanský Vošta, zemřeli v plynové komoře v Dachau. Toto je potvrzeno po osvobození vězňů Američany, kdy v kartotéce na lístku dp. faráře Josefa Paška byla poznámka: zemřel 21. května 1942. Tedy falešné bylo hlášení něm. úřady, že zemřel 26. července 1942.

1946 - Volby 1946 (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Počátkem roku 1946 byly vypsány volby do ÚNS, které přinesly změny v sestavení dosavadního ÚNS, okresů a MNV. Na 1. místě se umístila Komunistická str. čsl. s asi 1.600.000 hl., 2. místo Čsl. strana nár. social. - asi 1.300.000 hl., 3. místo Čsl. strana lidová - asi 1.200.000 hl., 4. místo Čsl. strana soc. dem. - asi 800.000 hl. Podle toho pak upraveno seskupení členů v samosprávách.

         
Pamětní desky (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
O prázdninách byla svěcena v Petříkově deska p. Kohoutovi, zahr. letci čsl. armády v Anglii. O 14 dnů později byla svěcena deska p. Janečkovi z Bukové, též zahr. letci.

          
Koberec (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Pro kostel byl koupen z darů nový koberec běhoun před oltář od fy. Haas, Č. Buděj. za 800 Kč.

         
Obsazení biskupství (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Postupně dostávají osiřelá biskupství své pastýře. V Praze dne 4. 11. 1946 ustanoven arcibiskupem Dr. Jos. Beran, rektor semináře v Praze a profesor na bohoslovecké fakultě (polit. vězeň z Dachau). Na Moravě v Brně ustanoven Dr. Josef Skoupý biskupem brněnským.

1947 - Krutá zima (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Tento rok byl bohatší událostmi i významem. Začátek byl však neslavný. Krutá zima panovala při velkých mrazech a vysokých sněhových závějích od vánoc do března bez přestání.

         
Sucho (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
A po zimě přišel opět suchý rok, který byl pro zemědělce katastrofou. Nerostla úroda osení, zdálo se, že vše na troud uschne. Až před samými žněmi trochu zapršelo. Ale podzim byl krásný.

         
Oslavy svatovojtěšské (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Počátkem července zavítaly do našeho kraje ostatky sv. Vojtěcha na své cestě českou zemí. Oslav zúčastnilo se obecenstvo v Trh. Svinech, kde bylo uvítání, pobožnosti přes noc a ještě druhý den 2. - 3. července. Účast byla velmi pěkná.

        
Nový biskup českobudějovický Dr. J. Hlouch (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Radostná zvěst naplnila naše srdce, když jsme se dozvěděli o zvolení nového českobudějovického p. biskupa, dosavadního řádného profesora olomoucké bohoslovecké fakulty, J. E. Dr. Josefa Hloucha. Snad od 1945 nezazněl tak radostně náš dík Pánu Bohu jako tentokrát, že jsme se dočkali nového arcipastýře. Předcházela jej pověst vzorného pracovníka a učence na poli církevní vědy a naše naděje nebyly zklamány. V neděli 7. září 1947 konala se v Č. Budějovicích slavnostní intronizace a pak se náš nový, všemi oblíbený p. biskup ujal po 9 let opuštěné diecése s láskou otcovskou. A naším jediným přáním je, aby u nás zůstal stále.

1948 - Mírná zima (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Letošní zima odpustila nám, v čem loni jsme zkusili. Celý leden pršelo, v únoru mírně zasněžilo a jaro bylo brzy.

         
Únorové události (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 21. února podali demisi ministři nár. soc. a lidové strany. Byl tím způsoben politický převrat v čsl. vládě, která byla tak přetvořena a doplněna novými ministry. V národě byla provedena očista zrádných živlů, zavedeny do samosprávy akční výbory.

         
Volby (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Koncem května byly konány nové volby. Zvítězila kandidátka jednotné fronty.

         
Demise Dr. E. Beneše (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 7. června t. r. podal demisi dosavadní president republiky. Nástupcem jeho se stal Klement Gottwald.

         
První sv. přijímání dětí (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V neděli dne 20. června přistoupily dítky k prvnímu sv. přijímání.

        
Sokolský slet v Praze (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Koncem června a počátkem července konal se v Praze XI. sokolský slet za veliké účasti.

         
Nový lustr (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V srpnu zakoupen nový lustr elekt. do kostela.

         
Umrtí Dr. E. Beneše (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 3. září 1948 zemřel na svém sídle v Sez. Ústí bývalý president Dr. E. Beneš. Byl raněn mrtvicí. Pohřeb se konal 8. září za veliké účasti lidu.“

         
Odchod admin. dp. Votruby (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 8. září 1948 odešel dosavadní administrátor duch. správy na nové působiště do Českých Velenic. „Jako bývalý administrátor mohu svým nástupcům sděliti, že zdejší přifařenci jsou dobří, zbožní, hodně chodí ke svátostem a přeji svým nástupcům hodně Božího požehnání. O.A.M.D.G.E.B.M.V.

         
Příchod dp. Boudala (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Nástupce jmenován dp. Boudal ze Čtyř Dvorů.

         
Nový duch. správce dp. Václav Čížek (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 7. listopadu 1948 nastupuje nový administrátor v Jilovicích, který je zároveň jmenován excurrendo v Olešnici dp. Václav Čížek z Mirotic. Předchozí adm. P. František Boudal odchází jako administrátor do Malont u Kaplice.

         
Farní úřad Oleš. členem „Unity“ (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Farní úřad v Olešnici přihlašuje se dle směrnic dne 15. 12. 1948 za člena „Unity“ a zaplatil 100 plus 10 Kč  - členský příspěvek a zápisné.

1949 - Farní zahrada (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Za okupace byla farní zahrada zabrána okupanty. Předchůdci se marně snažili po převratu o její navrácení.

           1
. pětiletka (Kronika Far. Olešnice 1787-1972) 
Vláda ČSR vyhlásila slavnostně od 1. 1. 1949 první pětiletý plán.


          
A. Dudová katechetka (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Anna Dudová z Ledenic byla ustanovena katechetkou katol. náboženství na zdejší škole.

         
Slavná primice dp. Jar. Liláka (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 10. 7. 1949 oslavil ve zdejším chrámu Páně zdejší osadník z Petříkova dp. Jaroslav Lilák svou primici. Průvod začal tu z fary. Zúčastnila se této slavnosti celá osada.

         
Výuka náboženství (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Od 1. září 1949 dojíždí na vyučování katol. nábož. dp. Václav Čížek z Jílovic, ježto katechetka Anna Dudová byla odvolána a ustanovena na Nových Hradech.
1950 - Uzavření matrik (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dnem 1. ledna 1950 začínají se psát církevní matriky znovu, jelikož staré byly uzavřeny. Výpisy je dovoleno psát jen na nových tiskopisech a potvrzených MNV. Staré tiskopisy odevzdány na kapit. konzistoř v Č. Budějovicích.

         
17. listopad - Den studentstva (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 17. listopadu vzpomínali jsme 11. výročí (17. 11. 1939) nelidské persekuce českých vysokoškoláků německými okupanty. Studentstvo celého světa vyslovilo obdiv nad chováním čes. studentů a proto 17. listopad prohlášen za Den studentstva.

1951 - Přestěhování duch. správce do Olešnice (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dnem 1. ledna 1951 přestěhoval se duchovní správce Václav Čížek z Jílovic do Olešnice.

         
Farní zahrada - užívání (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Správa města Č. Budějovice na opětovné urgence duchovního správce, posílá pachtovní smlouvu na celou zahradu, jak tomu bylo před okupací. Smlouva platí 3 roky - do 31. 12. 1953.

         
Vkladní knížky (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dle nařízení Biskupské konsistoře v Č. Budějovicích, byly převedeny všechny vkladní knížky na konto Biskupské konsistoře v Č. Budějovicích.

        
Elektrifikace fary a kostela (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Ježto na faře byla jen provisorní přípojka a jedna žárovka, podobně i v kostele, bylo nutno pořídit přípojku přes zahradu Soukupa a zavést motorový proud a instalaci celé fary a kostela. Většinu práce provedl duchovní správce sám.

         
Nová zelená kasule (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 25. 8. 1951 byla zakoupena nová zelená kasule za 7.610 Kč

         
Pluviál fialový (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 3. 10. 1951 byl pořízen nový fialový pluviál na průvody a svěcení, ježto zde dosud žádný nebyl. Zakoupen od Charity z Prahy za 3.869 Kč. Též bursa k zaopatřování za 2.831 Kč.

        
Uzavření dvora a vchodu do fary  (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Protože děravý plot byl chatrném stavu, je pořízen nový z prken a nová vrata (za cenu 4.371 Kč), čímž uzavřen vchod do far. dvora. Též uzavřen vchod ze zahrady na schodiště do fary.

         
Zřízení vodovodu (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Hlavní dřevěná pumpa se rozpadla a bylo třeba nové. Proto bylo rozhodnuto zavést už vodovod ze studny. Výkopy a zemní práce provedl duchovní správce sám. Potrubí dodal Slonek. Kombinát jakož i ostatní příslušenství: motor a boiler na ohřívání vody si zaplatil duch. správce sám a je tudíž jeho majetkem. Pořízení vodovodu stálo 7.688 Kč.

1952 - Předání matrik MNV (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 15. 1. 1952 byly předány dle nařízení všechny matriky MNV v Olešnici a zároveň veškerý spisový materiál jako snubní protokoly a oddací listy.

         
Motor na varhany (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Duchovní správce pořídil nový motor na varhany za přispění věřících, nákladem 7.350 Kč.

        
Kostelník Tomáš Průka
Dne 15. 5. 1952 se kostelník Tomáš Průka pro svoji chorobu a stáří zbavil dobrovolně kostelnictví.

         
Přihlášky na vyučování náboženství (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Letos zavedeny poprvé přihlášky dětí na vyučování římsko-katol. náboženství. Jen ten kdo včas podal přihlášku, mohl navštěvovat vyučování. Kdo ji nepodal nebo pozdě podal, nemohl navštěvovat náboženské vyučování.

        
Elektrizace zvonu (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Jelikož velký zvon bylo nutno opravit, byl zkřížený a těžko se s ním zvonilo, proto bylo pořízeno za přispění osadníků nové zvonící zařízení, motor, zvon opraven, nová ložiska a to nákladem 24.849 Kč. Elektrická instalace, vysekání pro vedení ve věži až ke zvonu provedl sám duchovní správce. Zvonící hodiny jsou však majetkem duchovního správce.

1953 - J. V. Stalin - umrtí (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 5. března 1953 zemřel generalissimus J. V. Stalin, předseda rady ministrů v Moskvě.

         
Nové inventáře (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 11. března 1953dle nařízení byly pořízeny nové inventáře a přehledy církevního majetku.

        
Kl. Gottwald - umrtí (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 14. března 1953 zemřel v Praze president ČSR  Kl. Gottwald.

         
Volba presidenta A. Zápotockého (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 21. března 1953 zvolilo jednohlasně Národní shromáždění republiky československé, dosavadního předsedu vlády Antonína Zápotockého presidentem republiky.

         
Výpověď nájmu zahrady (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 31. prosince 1953 dalo Ředitelství les. závodu Nové Hrady výpověď pachtu z celé zahrady duchovnímu správci a nařídilo odevzdání vedoucímu střediska v Olešnici p. Vejvančickému.

1954 - Zrušení poštovního paušálu (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Duchovní správce zrušil paušál poštovného, ježto jeho výše neodpovídala skutečnosti.

         
Farní zahrada - resoluce (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Duchovní správce posílá Správě lesního hospodářství Nové Hrady resoluci ohledně zahrady.

         
Další pronájem zahrady (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Po intervenci úřadu v Trh. Svinech, SLH Nové Hrady pronajala celou zahradu na další rok.

        
Měnová reforma (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 1. června provedena měnová reforma.

         
Oprava farní budovy (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V listopadu 1954 byla provedena oprava spadlého stropu v předsíni - strop znovu nahozen, malba předsíně, pokoje i kuchyně, nahození stěny v kuchyni, vyspravení traktů na poli fary i kostela nákladem 2.658 Kč. Opravu provedl stavební podnik Trhové Sviny za úhrady KNV v Č. Budějovicích. 

1955 - Zahrada - přídělové řízení (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Nový nájem zahrady nebyl povolen ač žádáno. Proto zástupce farního úřadu za podpory MNV a círk. úřadů požádal o přídělové řízení a převedení do vlastnictví far. beneficia. SLH Nové Hrady odpověděla přípisem z 5. 5. 1955, že zatím došel zákaz od nadřízených úřadů o převádění majetku do vlastnictví jiným sektorům, proto nemůže SLH tuto dohodu potvrditi a zasílá tiskopisy vyplněné ale nepotvrzené zpět. Od té doby zaslali SLH smlouvu nájemní od 21. 5. 1955, jíž se pronajímá pouze dvůr ohraničený plotem jako manipulační prostor a z velké zahrady pouze travní porost - stromy obhospodařuje SLH. Smlouva zní na 16,20 Kč. Později však smlouvou z 15. 11. 1955 zvýšena na 40,80 Kč.

         
Nové antipendium (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 25. 11. 1955 bylo pořízeno nové bílé antipendium k hlavnímu oltáři v ceně cca. 550 Kč.

1956 - Nové zem. družstvo JZD v Olešnici (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V polovině února 1956 zajela do obce pojízdná redakce „Zemědělských novin“ a denně vydávala zprávy, týkající se zdejších zemědělců a jejich dodávkových povinností. Po vsi rozešlo se asi 30 pracovníků a přesvědčovali zemědělce o výhodách společného hospodaření v družstvu. Mnohdy počínali si příliš sebevědomě a lidé raději zavírali před jejich návštěvou nevítanou. Po 14 dnech přeci podařilo se jim družstvo založit. Do JZD vstoupili malí i střední zemědělci a začali ihned se společnou prací. Družstvo se nazývalo „JZD 25. února“. V družstvu se však nemohli družstevníci shodnout a proto asi po 2. měsících družstvo zaniklo.

     
Olešnická pouť (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Letos připadla poutní slavnost P. Marie Sněžné na neděli 5. srpna 1956. Slavnostní kázání a bohoslužbu měl bratr duchovního správce dp. Jan Čížek, farář z Chrastic. Pouť se vydařila, bylo krásné počasí i návštěva bohoslužeb byla slušná.

         
Nový školní rok (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
1. září začal nový školní rok. Zase byly povoleny dvě třídy. Pět školáků dojíždí do Trh. Svinů. Ředitele školy zastává Jan Jindra a místo učitelky Jany Soukupové, která odchází do důchodu, ježto dovršila 55 let a v obci nebyla oblíbená a nastupuje nová mladá učitelská síla p. Kroniková. Náboženství vyučovalo se 4 hod. týdně.

1957 - Pohřeb školáka Fr. Jindry (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 18. října 1957 konal se zde slavný ale smutný pohřeb školáka Fr. Jindry (Bártů). Při nastupování do autobusu v Trh. Svinech byl v tlačenici povalen pod autobus a ten ho přejel dne 15. 11. 1957. Pohřbu zúčastnili se žáci jeho třídy z Trh. Svinů a celá zdejší škola.

         
Antonín Zápotocký - umrtí (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 13. 11. 1957 zamřel pan president ČSR Antonín Zápotocký. Bylo nařízeno vyzvánění po dna dny a modlitby za spásu jeho duše. (Kapitul. konsistoř Č. Budějovice). Antonym Zápotocký zapsal se hluboko do srdcí všech lidí pro svou skromnost a smysl pro spravedlnost a pro jeho otevřenou přímost.

         
Volba nového presidenta A. Novotného (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 19. listopadu 1957 zvolen jednohlasně Národním shromážděním v Praze nový president Antonín Novotný, dosavadní první tajemník ÚV KSČ. Kapitulní vikář českobudějovický A. Titman zaslal na Pražský Hrad blahopřejný telegram jménem kněžstva a věřícího lidu českobudějovické diecése, který měl být tlumočen ve všech kostelích věřícím.

1958 - Pohřeb Matouše Lišky (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 6. dubna na Boží hod velikonoční konal se pohřeb dlouholetého modliče, zpěváka olešnického a poutníka Matouše Lišky za značné účasti lidu. Zemřel na Velký pátek, zaopatřen svátostmi ve věku 87 let. Odpočívej v pokoji.

         
Poutní slavnost (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 10. srpna 1958 konala se v Olešnici poutní slavnost ke cti P. Marie Sněžné. Slavnostním kazatelem byl dp. Jaroslav Holub, vikář v Trh. Svinech. Slavnou mši sv. za asistence místního duchovního a dp. Jindry sloužil far. bratr Jan Čížek.

        
Umrtí Papeže Pia XII. (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Z 8. na 9. října 1958 zemřel v Římě Svatý Otec papež Pius XII. Ve všech kostelích bylo vyzváněno a nařízeny slavné zádušní mše. Církevní tajemník dostavil se na zdejší farní úřad a oznámil písemné směrnice o dohodě  Ministerstva školství s Katol. církví v závislosti s úmrtím papeže. Ceremonie nesmí býti nikde zmiňovány ani mimo kostel.

        
Volba a korunovace nového papeže Jana XXIII. (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V konkláve kardinálů ze dne 28. října 1958 zvolen hlavou církve kardinál Augelo Quiseppe Roncalli, patriarcha benátský, který přijal jméno Jan XXIII.

1959 - Májové pobožnosti (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Jako každý rok, konány zde denně májové pobožnosti za značné účasti věřících.

         
Kroupy v květnu (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V pozdním jaru dostavily se značné mrazy a zmrzly třešně i ostatní ovoce. Ani na farní zahradě nebyly letos třešně ani jablka, jen tu a tam někde. Byla velká nouze a tím poptávka po ovoci.

        
Nedostatek brambor (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V létě byla velká sucha a na podzim stále pršelo, tím vyhynuly brambory. Byly špatné a nebylo je možno sebrati ani pro krmení.

         
Vodovod z velké zahrady (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Letos zavedl duchovní správce vodovod ze studánky, kterou vyčistil a obložil obrubníky na velké zahradě. Veškerou práci svépomocí vykonal. Vodovod starý přestal fungovat.

         
Předávací listina (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dne 30. července 1959 dostavil se na zdejší úřad okresní církevní tajemník František Mikoláš z Trhových Svinů a žádal, aby byl předán hřbitov do operativní správy MNV v Olešnici. Byla založena hřbitovní kniha a plánky hrobních míst na hřbitově s platností od 1. srpna 1959.
1961 - Nový administrátor P. František Vondryska (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dekretem kapitulní konsistoře jmenován od 1. srpna 1961 nový administrátor P. František Vondryska.  Narozen 24. 3. 1914 v Hradešicích u Horažďovic. Studoval na Jirsíkově gymnáziu v Č. Budějovicích. 1. Května 1940 vysvěcen na kněze od světícího biskupa Eltschnera z Prahy. 4 roky kaplanoval v Netolicích, 1 roku na Bílé Hůrce, 1 roku v Mrákově u Domažlic kde prožil konec války. Na obou místech byli dp. v koncentračním táboře a od 1. srpna 1945 do 1. srpna 1961 (16 let) ve Vitějovicích u Prachatic.„To jsem byl už 21 let knězem, nikdo se mne na nic neptal, zkrátka jsem byl přeřazen. V roce 1949 vyšly tzv. církevní zákony (není o nich zmínka v této knize), dle nichž každý kněz potřebuje výslovný státní souhlas by mohl býti na nějaké faře. A tento souhlas také státní úřady odnímají. Dekret byl podepsán kapit. vikářem. P. biskup Hlouch nevykonává úřad asi od r. 1953, proč mu byl odňat státní souhlas nevím a ani není v diecési. Církevní tajemník - státní úředník, má v každém okrese dohled na kněze - mně řekl, že jsem byl příliš horlivý a měl bohoslužby a pobožnosti i v kaplích na osadě a neměl k tomu státní souhlas. Ovšem zákon přímo říká, že kněz ve své osadě to vše může konat bez dovolení stát. úřadů. Bohu poručeno, konečně byla to jeho vůle.“

        
Odchod dp. Václava Čížka (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
„Zdejší dp. farář Václav Čížek se vystěhoval až v září. Byli jsme tu spolu od 18. 8. 1961, kdy jsem se úplně přistěhoval. Odešel do Střížova.“


1962 - 1965 II. vatikánský koncil
2. října 1962 byl zahájen II. vatikánský koncil. Ukončen byl 8. prosince 1965.

         
Stav osady (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
„“Osada má asi 1.200 obyvatel. Při mém příchodu, na mši sv. přicházelo asi 100 lidí- lavice obsazené. Byl jsem nad tím zoufalý. K svatým svátostem tu nikdo nechodí jen v postě - v r. 1962 bylo 150 osadníků a v adventu jen pár. Pátky Božského Srdce byly sice oznámeny, ale nijak nekonány. Kdo odvykl osadníky, kdo je přestal vést. A nikdo nic nesvede. Staří odvykli a mladí do kostela nepřijdou. Z celé osady chodí 10 mladých lidí do kostela!“

         
Vyučování náboženství (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Podle zákona se vyučují náboženství jen ty děti, které rodiče, otec i matka přihlásili u ředitele školy. V roce1962 v Olešnici přihlášeno - 31 dětí, 1963/4 - 50 dětí, 1964/5 - 32 dětí. Plno dětí odešlo do Trh. Svinů, ale zdejší 2. třída měla jen 7 dětí. V Trh. Svinech se sice náboženství vyučuje, ale jen tři děti ze Lhotky byly přihlášeny. Rodiče se bojí děti přihlásit, aby jim v životě neškodilo (při přijímání na studia a podobně). Velikou bolestí na osadě jsou děti, které ač na náboženství chodily, nebyly u 1. sv. přijímání. Hlavně v Bukové a i zde znám, dnes už dospělé. Kde je dekret Pia X o přijímání dětí? První sv. přijímání způsobilo vždy na osadě plno zatrpklosti, bolesti v rodinách, ba i ponížení. A tyto děti už se budou vdávat a ženit ovšem jen civilně, do kostela ani nemohou.

         
Májové pobožnosti (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Předchůdce píše v roce 1956, že májové pobožnosti byly konány za značné účasti. 1. 5. 1962 jsem vystoupil na kazatelnu a v kostele bylo 6, slovy šest lidí. Hrůza mne zachvátila. V roce 65 bylo ve všední den 95 lidí (i s dětmi), v neděli 140 - 150 (dalo se spočítat). Měl jsem kázání a jen 3x týdně byly konány. Na venkov to úplně stačí. Ostatní dny mám v Jílovicích (2x) a v kapli Petříkově (1x) a ve Lhotce (1x) týdně. Všude si kaple dali do pořádku a jsou vděční. Děti přednášejí básně (vždy 3) nebo skupina dětí. Účast i v kaplích je veliká, do Petříkova chodí i z Těšínova.

         
Poutě (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V kaplích se konají poutě. Ve Lhotce 1. neděli v červenci (Navštívení P. Marie). V Petříkově v neděli po sv. Janu Nepomuckém, jehož obraz je na oltáři (ubohý). Dnes se musí jít za lidmi. Pokud možno prosím nástupce, nevzdávat se ani májových ani poutí.

         
Prosebné dny (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Prosebné průvody se mohou konat jen v kostele a konám je večer, ráno nemohou přijít, jdou do práce na Státní statek (je zde od roku 1963). V roce 1964 bylo jeden večer 150 lidí.

         
Varhaník (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
P. řídící Soukup (vila vedle fary) hrál přes 50 let. Staré písně, psané na listech, takže zpívalo jen pár lidí. Nástupce - ( snad z obavy že by mladý, agilní varhaník mu převzal varhanictví) - si žádného nevychoval. Po jeho smrti v roce 1964 nastoupil Jirka Ochozků (15 let) z Borovan. Vede si velmi čile, hraje písně z kancionálu. Ten ovšem nemají všichni a nic se pro církevní účely netiskne. Rozepsal jsem písně na stroji a zpěv se trochu zlepšuje. Což mohou ti staří udření zpěv zlepšit? Mladí tu chybí. Ale přeci nastal konec mých útrap, obzvlášť, když dp. Boudal z Č. Krumlova varhany v roce 1965 pečlivě vyčistil a vyladil. Bude se učit hrát chlapec (Homr) z Bukové, aby osada měla svého varhaníka. O pohřbech zde zpívají z Trh. Svinů, ale ani o pouti a májových nemám nikoho, kdo by zpěv zpestřil.

         
Kostelník (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Předchůdci konala kostelnici hospodyně. Starý kostelník po nějaké neshodě přestal. Nikdo mne při příchodu do Olešnice nepřivítal, ruku nepodal. Dnešní kostelník je jen civilně oddaný s rozloučenou, to je asi jediný případ v ČSR. Musil jsem někoho míti pro oblékání při pohřbech a podobně. Takové jsou poměry v r. 1965, takové věci v Olešnici nikoho nepohoršují.

        
Sbírky kostelní (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Při přijímání úřadu jsem obdržel na hotovosti 9,80 Kč. Prý se tu nic nevybere a okres dokonce přispíval na pasivní kostelní rozpočty. O pouti (jedna má mše zde) jsem skutečně vybral asi 10 Kč.

         
Stav kostela (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Kostel je velmi vlhký, vlhkost vystupuje vysoko a je třeba neustálé větrání, což se nedělo. Dříve se ráno kostel po mši uzavřel. Stále jsou otevřena okna v sakristii, v létě i venkovní okna a dveře na dvůr. Kostel - dům Boží byl v žalostném stavu.

         
Rocheta (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Nejdříve jsem zakoupil vůbec oblečení pro ministranty - červené a černé sukně a límce a konže. Jak pěkně jim to slušelo a každý si toho všiml. Bylo zde 8 alb, z nichž jedna se dala nosit ve všední den. Ostatní jsou k nepotřebě - hadry.

        
Dar (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Našel se dobrodinec. A sice sestřičky sv. Karla Boromejského z Prachatic, byl jsem totiž jejich dlouholetým zpovědníkem. Svatostánek vyčištěn a opatřen novými záclonkami. Dále darovaly: 1 bílý ornát, 1 červený ornát, 1 černý (skoro nový), bílý pluviál (velmi pěkný), 2 rochety, 2 alby 2 věšáky (svoje), antipendia (bylo zde jen bílé z roku 1955 už sešlé) - vánoční (andílci malovaní), tři fialové a tři bílé na všechny oltáře, jedno krajkové bílé a jedno mariánské na hlavní oltář (obraz se dá vyměňovat - Sedmibolestná P. M. a Neposkvrněné Početí. Plátna vrchní na všechny oltáře a pokrývky žluté a fialové na všechny oltáře.

        
Hlavní oltář (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Nové svícny na hlavní oltář koupeny v Praze (1480 Kč). Pultík na oltář a svícen na paškál koupen v Ledenicích. Pan Bečka s manželkou opravili dřevenou podlahu mezi vedlejšími oltáři. Podklady byly úplně shnilé. Dík jim. Oltáře zde byly natřeny jednou barvou tmavou. V roce 1962 Komunální služby z Netolic (vedoucí p Holub, který na Vodňansku a Prachaticku opravoval kostely)
si hlavní oltář odvezly. Několik měsíců tam byl. Svatostánek jsme měli u P. Marie.

1963 - Nový papež Pavel VI.
Dne 3. června 1963 umírá papež Jan XXIII. a v konkláve je 21. června 1963 zvolen za jeho nástupce Giovanni Battista Enrico Antonio Maria Montini, jenž přijal jméno Pavel VI.

1966 - Smrt dp. Vondrysky (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Dp. František Vondryska zemřel na srdeční infarkt 22. 5. 1966. Pohřben ve Vitějovicích, které miloval.

         
Jmenování Karla Pouzara (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Nástupcem zemřelého dp. Vondrysky byl od 1. 6. 1966 jmenován Karel Pouzar, t. č. v invalidním důchodu, nar. 2. 7. 1912 ve Štěpánovicích, vysvěcen r. 1937 v Č. Budějovicích.

         
Oprava postranních oltářů (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Oba postranní oltáře byly restaurovány u téže firmy (Komunální služby z Netolic) jako hlavní oltář. Opravy celkem stály 13.000 Kč.

         
Škola (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Na náboženství se v roce 1966/67 přihlásilo zde 26 dětí, v Petříkově 13 dětí a v Bukové 4 děti. Dětí stále ubývá, třídy se prázdní. Jedno ze zdejších dětí Josef Nemrava, během roku přestal chodit na náboženství, když se měl učit „Věřím v Boha“. Děti jsou hodné, dobře se učily, i poměrně nadané, měl jsem z nich radost. V květnu krásně přednášely při májových pobožnostech.

        
Lípa u věže (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Těsně u věže stála 80 let stará lípa, větvemi narušovala omítku a zanášela okapy. Okr. úřad dal povolení k odstranění. Porazil ji poštmistr Pražan se svým tchánem. Práce trvaly dva dny, bylo třeba opatrnosti, aby se nepoškodil kostel nebo fara nebo lesní správa. Lípa stála na dvorku.

1967 - Střechy (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Vichřice v únoru poškodila střechu fary a částečně i kostela. Opravu provedl pokrývač Fanta z Č. Budějovic a zároveň vyčistil žlaby. Oprava stála za práci 250 Kč, eternit jsem sehnal sám.

        
Návrat bočních oltářů (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Ve svatém týdnu 1967 se po opravě vrátily boční oltáře. Jsou krásné.

         
Okna (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Všechna okna bylo potřeba v kostele nalakovat a zakytovat. Práci jsem udělal sám. Trojí nátěr a čištění oken dalo mnoho práce - 14 dní před poutí.

         
Věž (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Je třeba opravit věž. Stavební komunál v Č. Budějovicích slíbil to v roce 1968 a krajský církevní přednosta Drozdek  slíbil na to příspěvek.

1968 - Návrat biskupa Hloucha po 18 letech vězení (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
V lednu roku 1968 nastal obrovský obrat ve vnitřní politice strany a státu. Dalo se tomu heslo „Komunismus s lidskou tváří“. Přestalo zavírání nevinných, násilné potlačování víry a náboženství. Odstoupil dosavadní president Novotný a 30. března byl prezidentem republiky zvolen gen. Ludvík Svoboda. Celý národ si vydechl a zbavil strachu. V rámci odčinění křivd a rehabilitace vrátil se na svůj úřad i náš dp. biskup Hlouch. Stalo se to 9. června, kdy jsme ho vítali v přeplněné katedrále. Všechny ulice kolem katedrály a náměstí bylo plné lidí.

         
Vpád ruského vojska (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
21. 8. 1968 byla celá republika nočním vpádem Rusů přepadena. Vojsko zde zůstane, až budou proměny normalizovány. Tedy na neurčito. Bylo to veliké překvapení pro celý národ, ba celý svět, jak se ukázali „naši nejvěrnější přátelé“.

         
Věž (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Opravu věže jsem měl již vyjednanou se statikem Tomáškem z Prahy. Mělo se začít v srpnu. Srpnové události však všechno zastavily a odsunuly na příští rok.

       
„Socialismus s lidskou tváří“ (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
„Socialismus s lidskou tváří“ uvolnil ruce i nám kněžím k práci a odstranil strach před persekucí pro víru. Bylo to znát na přihláškách k náboženství. Podávali se na faře, už ne ve škole jako dřív. Kde bylo vhodné místo na faře, mohlo se učit tam, jinak ve škole. V Olešnici se přihlásilo 41 dětí a na Petříkově 9 dětí.

1969 - Věž (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Konečně se začalo v dubnu s prací na opravě věže. Ujali se jí horolezci z Budějovic, ale opět nedokončili. Bylo uděláno: oškrabání nátěr rohového záklopu (1.300 Kčs), oplechování věže (6.000 Kčs), oškrábání a nátěr věžních hodin (1.000 Kčs), nové okno do věže na severní straně (300 Kčs).

         
Obílení kostela (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Celý kostel zvenku byl dvakrát obílen, dostal nové roucho ochotou p. Jindry z Těšínova a Karla Buřiče z Olešnice, jeden den pomáhal p. Hadač z Petříkova. Zaplatil jsem 900 Kčs.

         
Dveře (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Troje dveře do kostela přebarvil a nalakoval p. Kápl za 100 Kčs. Barvy zvlášť. Do příštího roku zbývá nabarvit plechování na věži, hodiny ještě jednou nabarvit a věž obílit. Peníze, materiál i řemeslníci jsou zajištěny. Je to práce asi na týden a kostel bude v úplném pořádku.

         
Úmrtí arcibiskupa pražského Josefa Berana
Dne 17. 5. 1969 zemřel na rakovinu plic v Papežské koleji Nepomucenum v Římě arcibiskup pražský Prof. ThDr. Josef Beran. Pohřben je v kryptách chrámu sv. Petra v Římě.

         
Škola (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Přihlásilo se na náboženství asi stejný počet dětí jako loni, ale bohužel učil jsem jen asi měsíce září a říjen, pak jsem byl v nemocnici dva měsíce na těžké operaci. Děti jsou hodné, ale schází nám pomoc rodičů. Návštěva v kostele byla po celý rok pěkná, lepší než minulá léta.
1970 - Věž (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Tohoto roku byla ukončena oprava věže, tj. nátěr plechů barvou, natření věžních oken a hodin, fasáda a obílení věže. Práci na věži udělali horolezci z Č. Budějovic, fasádu a bílení zdejší zedníci Fr. Jindra z Těšínova, p. Janáček z Olešnice a Jos. Hadač z Petříkova, opravu dveří do věže p. Kříha z Olešnice. Oprava stála: horolezci - 6.000 Kčs, zedníci - 1850 Kčs, cement, barva a vápno - 404 Kčs, celkem 8.254 Kč. A k tomu strava.

         
Fara (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
I ve faře se mnoho udělalo tohoto roku. Etážové topení zavedeno do bytu duchovního a do kanceláře. Starý záchod, jen jakási šachta z prken, hrozil sesutím a kromě toho by strhnul sebou celou verandu. Provisorně byl podepřen sloupem a schodiště na dvorek bylo opraveno a zvenku pod schody podepřeno a upevněno. V tzv. černé kuchyni byla udělána koupelna a postaven nový WC splachovací. Největší potíž byla s novou žumpou. Byla udělána po dlouhých poradách na dvorku ze skruží a odtud odpad až do veřejné kanalizace, tj. na roh Soukupů zahrady. Na WC instalováno jedno topné těleso. Těmito opravami, velice náročnými, hlavně pro sílu zdí, dostala fara moderní bydlení, jak má už dnes na venkově každá chalupa.

         
Škola (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Přihlášky na náboženství se musely podávat opět ve škole. Přihlásilo se 33 dětí.

         
Vrata (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Byla opravena vrata do zahrady a dřevěný plot z prken u stodoly. Nové kůly, jakož i lešení na opravu věže půjčila lesní správa. Kůly k vratům darovala stejně jako kmen na podepření verandy.

1971 - Biřmování (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Všechna pastorační práce se letos soustředila na přípravu k sv. biřmování, které zde už nebylo 37 let. Příprava se konala na počátku května 2x - 3x týdně, kromě toho jsem jezdil do kaple v Petříkově. Přihlásilo se 85 biřmovanců. Původně bylo stanoveno a s Otcem biskupem vyjednáno, že biřmování bude pro obě farnosti v Jílovicích, kde se přihlásilo 153 biřmovanců. Zdejší farníci s tím však nebyli spokojeni, chtěli biřmování samostatně. Otec biskup ochotně vyhověl a určil biřmování na neděli 10. 7. 1971 v Jílovicích dopoledne a v Olešnici odpoledne. Bylo to krásné, biřmovanci ukázněně vytrvali v kostele přes strašné vedro až do konce. Otec biskup byl nadšen a nešetřil chválou ani v kostele ani u stolu a dokonce na kněžské konferenci dával obě farnosti za příklad. Úklidu kostela se zúčastnilo 30 lidí, i muži pomáhali. Za mládež vítali čtyři ministranti. Předvedli svou báseň bez strachu, hlasitě, jen to zvonilo. Za dospělé dr. Ladislav Bican z Červeného mlýna a Ludvík Lošek, hajný z Olešnice a farář. Na kůru pomáhala dr. Lobkovicová se svým sborem, celkem 13 lidí. Z kněží - p. vikář Klíma z Borovan, dp. Holub ze Svinů, dp. Dvořák z Bernartic, dp. Noska z Č. Velenic, dp. Chramosta ze Suchdola, dp. Klíma z Bílé Hůrky, dp. Rytíř ze Stropnice a dva bohoslovci. U oběda sedělo 15 lidí, u večeře 30. Byla to tedy velká práce, ale všichni jsme měli radost.


         
Škola (Kronika Far. Olešnice 1787-1972)
Na náboženství se podávaly přihlášky opět ve škole. Dětí se zde přihlásilo stejný počet jako v roce 1970 tj. 33 dětí a v Petříkově 15 dětí. Jsem tedy spokojen. Horší už je to s účastí na mši svaté. Tam schází příklad rodičů.

1972  - Úmrtí biskupa Josefa Hloucha
Dne 10. 6. 1972 zemřel v Č. Budějovicích biskup Josef Hlouch. Pohřben je na hřbitově
u sv. Otýlie.

1973 - Příchod P. Vladimíra Třebína
11. 2. 1973 sloužil svoji poslední mši v Olešnici nemocný P. Karel Pouzar a poté odchází na odpočinek do Slověnic u Lišova a přichází 13. 5. 1973 P. Vladimír Třebín.

1975 - Nový prezident republiky
Prezident republiky gen. Ludvík Svoboda byl odvolán z funkce pro nezpůsobilost vykonávat prezidentský úřad. Dne 29. 5. 1975 byl novým prezidentem republiky zvolen Dr. Gustáv Husák.

1976 - Pád kříže
Roku 1976 padá z věže kostela železný kříž. Pro jeho zpětné umístění bylo vystaveno lešení okolo celé věže. Kříž byl v roce 1978 vrácen zpět. Bylo využito lešení k obnově nátěrů kovových částí střechy věže.

1977 - Svatořečení J. N. Neumana
V neděli 19. června 1977 bylo v Římě svatořečení prachatického rodáka Jana Nepomuka Neumana.

         
Nový arcibiskup pražský
Dne 30. prosince 1977 jmenoval papež 34. arcibiskupa pražského. Stal se jím prof. František Tomášek.

1978 - Úmrtí papeže a volba nového
Dne 6. srpna 1978 zemřel Pavel VI. v papežské rezidenci Castel Gandolfo na srdeční zástavu. V následné konkláve byl novým papežem dne 26. srpna 1978 zvolen Jan Pavel I., vlastním jménem Albino Luciati.

         
Náhlá smrt papeže Jana Pavla I.
Dne 28. září zemřel náhle papež Jan Pavel I. Příčinou jeho smrti bylo srdeční selhání.

         
Nový papež
16. října 1978 v 18 hodin 43 minut kardinál Pericle Felici pronáší z balkonu baziliky sv. Petra latinská slova: „Habemus papam“a poté jméno Karol Wojtyla. Muž, jehož ještě před několika hodinami kromě církevních kruhů nikdo neznal, byl prvním neitalským papežem od roku 1523 a prvním slovanským papežem vůbec. Nový papež přijal jméno Jan Pavel II.

1983 - Odebrání státního souhlasu
V roce 1983 je P. Vladimíru Třebínovi odebrán státní souhlas a téhož roku je uvězněn. Místo něho se ujímá farnosti jako administrátor děkan z Trhových Svinů P. Jaroslav Holub.

1984 -Návrat P. Třebína
V roce 1984 se vrací z vězení P. Vladimír Třebín. Zůstává na olešnické faře na dožití bez možnosti sloužit mše svaté.

1989 - Svatořečení Anežky České
Na neděli 12. listopadu 1989 bylo stanoveno svatořečení blahoslavené Anežky České. Bylo povoleno, že mohou jet do Říma i poutníci od nás.

         
17. listopad 1989
17. listopadu proběhla demonstrace studentů na Národní třídě v Praze, která byla násilně přerušena. Následovaly další stávky a manifestace a následoval konec komunistické totality.
Ten přinesl i svobodu pro církev.

         
Abdikace prezidenta republiky Gustava Husáka
10. prosince abdikoval na funkci prezidenta Dr. Gustav Husák.

         
Zvolení nového prezidenta
Dne 29. prosince byl za prezidenta Československé republiky zvolen Václav Havel
1990 - Nový českobudějovický biskup (DP-Českobuděj.kap. vikáři v dobách totalit - Ambrož - 2008)
14. 2. 1990 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován českobudějovickým biskupem Miroslav Vlk, vysvěcen (pražským pomocným biskupem Antonínem Liškou) a současně intronizován byl 31. 3. 1990 v katedrále sv. Mikuláše v Č. Budějovicích. Narodil se 17. 5. 1932 v Líšnici (farnost Sepekov). Gymnázium vystudoval v Českých Budějovicích, pak absolvoval Filozofickou fakultu UK (obor archivnictví), kde získal doktorát filozofie, a působil v Českých Budějovicích jako archivář. V letech 1964 - 1968 studoval na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích a 23. 6. 1968 byl biskupem Hlouchem vysvěcen na kněze. Zprvu působil jako sekretář biskupa Hloucha, pak jako administrátor farností Lažiště (1971 - 1972) a Starý Rožmitál (1972 - 1978). Po odnětí státního souhlasu 1. 10. 1978 pracoval v Praze v civilních zaměstnáních (jako umývač výloh, později jako archivář banky). Od 1. 1. 1989 mohl opět působit v duchovní správě na Klatovsku. Sílící nedostatek kněží Vlka vedl k zapojení laiků do pastorace - už 14. 7. 1990 vysvětil první dva ženaté jáhny; zavedl katechetický kurz pro učitele náboženství, zřídil v Českých Budějovicích Biskupské gymnázium (23. 10. 1990), založil novou farnost ve Čtyřech Dvorech, kam uvedl salesiány. Dal podnět k založení Společnosti J. V. Jirsíka, udržoval čilé kontakty se sousedními rakouskými a německými diecézemi.

         
Gen. vikář Mons. Václav Dvořák
3. dubna 1990 jmenoval biskup Mir. Vlk generálním vikářem českobudějovické diecéze
Mons. Václava Dvořáka.

         
Návštěva papeže Jana Pavla II.
Ve dnech 21. - 24. dubna navštívil Československo papež Jan Pavel II. Navštívil Prahu, Velehrad a Bratislavu.

1991 - Odcizení sochy v Olešnici
V roce 1991 je odcizena socha sv. Jana Nepomuckého z kapličky u pomníku padlých. Nahrazena je obrazem P. Marie s Ježíškem.

         
Nový arcibiskup pražský
27. 3. 1991 byl jmenován arcibiskupem pražským biskup Miloslav Vlk. Intronizován byl
1. 6. 1991.

         
Odcizení sochy ve Lhotce
V témž roce 1991 je odcizena i socha sv. Jana Nepomuckého z malé kapličky na návsi ve Lhotce.

        
Biskup Antonín Liška (DP-Českobuděj.kap. vikáři v dobách totalit - Ambrož - 2008)
Biskupem českobudějovickým byl jmenován papežem Janem Pavlem II. 28. 8. 1991 Antonín Liška. Úřadu se ujal 9. 11. 1991. Jeho biskupské heslo bylo: Evangelizare pauperibus. (Hlásat evangelium chudým.) Narodil se 17. 9. 1924 v Bohumilicích, studoval na redemptoristickém gymnáziu, vstoupil do této kongregace (sliby složil 15. 8. 1944) a studoval na jejím učilišti v Obořišti. Spolu s ostatními řeholníky byl od dubna 1950 internován v Králíkách a na podzim nasazen do pracovních jednotek (PTP). V té době (22. 9. 1951) byl v Praze pražským pomocným biskupem Kajetánem Matouškem tajně vysvěcen na kněze. Po návratu z vojenské služby (1954) působil v různých civilních zaměstnáních ve svém rodišti a jeho okolí; protože nedostal státní souhlas ke kněžskému působení
v českobudějovické diecézi, odešel do pražské arcidiecéze, kde se 16. 5. 1971 stal administrátorem v Poříčí n. Sázavou. Roku 1975 získal na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích doktorát teologie. Podílel se na ekumenickém překladu Bible, stal se oficiálem interdiecézního církevního soudu. V r. 1987 byl jmenován kanovníkem metropolitní kapituly u sv. Víta. 19. 5. 1988 byl jmenován titulárním biskupem z Vergi a pomocným biskupem pražským, biskupské svěcení přijal z rukou kardinála Františka Tomáška 11. 6. 1988. Za jeho působení konečně došlo k založení plzeňské diecéze (plánovanému už za biskupa Lindauera) kam byly převedeny některé farnosti vikariátů Klatovy a Nepomuk a celý vikariát Domažlice. Hranice změnily i královéhradecká a pražská diecéze; z obou přešlo do českobudějovické diecéze několik farností.

1992 - Úmrtí arcibiskupa Františka Tomáška
Dne 4. srpna 1992 zemřel arcibiskup pražský prof. František Tomášek. Pohřben byl 12. srpna ve svatovítské katedrále.

1993 - Smrt P. Jaroslava Holuba
8. 3. 1993 umírá administrátor farnosti P. Jaroslav Holub. Pochován je ve svém rodišti
v Novém Rychnově.

         
Příchod P. Ivo Valáška
Téhož roku 1993 je jmenován nový duchovní správce v Trhových Svinech P. Ivo Valášek, který rovněž spravuje i farnost Olešnici.

1994 - Smrt P. Třebína
12. srpna 1994 umírá na faře v Olešnici P. Vladimír Třebín ve svých 71 letech.

         
Příchod P. Dominika Holického
V září roku 1994 odchází P. Ivo Valášek do školy v Německu a později do farnosti Soběslav a místo něho je jmenován P. Dominik Holický.

        
Oprava kapličky v Olešnici
V roce 1994 je nově opravena kaplička sv. Jana Nepomuckého v Olešnici.

1995 - Časopis Očko
V roce 1995 začal vydávat P. Holický časopis Očko, který seznamoval s děním ve farnostech Trhové Sviny a Olešnice.

         
Návštěva papeže Jana Pavla II.
21. května 1995 navštívil teď již samostatnou Českou republiku papež Jan Pavel II. Při návštěvě Olomouce svatořečil Jana Sankandra a Zdislavu z Lemberka.

1996 - Příchod P. Ondřeje Huječka
Po odchodu P. Dominika Holického roku 1996 do Stach je jmenován novým duchovním správcem 1. 8. 1996 P. Ondřej Huječek.

1997 - Návštěva papeže Jana Pavla II.
V poměrně krátké době navštívil Českou republiku papež Jan Pavel II. Tentokráte zavítal do Hradce Králové a Prahy. Návštěva se uskutečnila 25. a 26. dubna 1997.

         
Slavnost rodáků ve Lhotce
Dne 10. 5. 1997 při slavnosti rodáků obce Lhotky, byla umístěna do kapličky na návsi ve Lhotce nová socha sv. Jana Nepomuckého, kterou vyřezal ze dřeva řezbář Jiří Bürger z Homolí u Českých Budějovic. Při stejné příležitosti byla slavnostně otevřena i nově opravená kaple sv. Boží rodiny. Obojí posvětil generální vikář Mons. Václav Dvořák.

1999 - Obílení kostela
Roku 1999 je část kostela zvenku nově obílena.

1900 - 1999